Vznik známek

   Pamětní známky cyrilometodějské byly vydány k 1050. výročí smrti sv. Metoděje, jednoho ze dvou slovanských věrozvěstů (Konstantina - Cyrila a Metoděje). Oba přišli na Moravu na přání knížete Rostislava v r. 863, aby hlásali křesťanskou víru a šířili v našich zemích vzdělanost v jazyce slovanském. Cyril zemřel předčasně v r. 869 v Římě. Jeho bratr Metoděj, jako arcibiskup velkomoravské diecése, pak skonal po prožitém u trpení z pronásledování nepřátel slovanské liturgie v r. 885.
   Předlohu pro známky tvořila barevná litografie akad. Malíře J. Köhlera, kterou zdařile převedl do liniové kresby a mistrně vyryl Bohumil Heinz.

Vydání známek

   Známky byly vydány ustanovením č.30/1935 VMPT č. (vydáno 19. června).
   V I. části Věstníku je popsán důvod vydání známek a významná činnost obou slovanských věrozvěstů sv. Cyrila Metoděje na našem území, která měla dalekosáhlý vliv na pozdější vývoj v českých zemích.
   II. část Věstníku uvádíme téměř v úplném znění:
   K poctě slovanských věrozvěstů a na paměť 1050. výročí smrti sv. Metoděje vydal poštovní správa tři hodnoty pamětních známek se stejným vyobrazením v těchto barvách:
   50h …………zelená,
   1Kč …………achátově červená,
   2Kč …………ocelově modrá.
   Pamětní známky se vydávají poštovním úřadům v pravidelných odběrech cenin. Prodávají se cenu své jmenovité hodnoty. Budou platit v tuzemském i mezinárodním styku až do úplné spotřeby.
   Známky jsou zhotoveny rotačním ocelotiskem z hloubky na bílém papíru. Tvar známky je kolmý obdélník rozměru (potištěná plocha) 21 x 23 1/4 mm, zoubkování je rotační 9 3/4.
   Na známce jsou zobrazeny postavy obou věrozvěstů, a to sv. Cyril v mnišském šatu a sv. Metoděj v arcibiskupském rouše s církevními znaky hodnosti podle originální litografie akademického malíř Jano Köhlera.
   Orámování obrazu známky tvoří na horním barevném okraji bílý nápis "ČESKOSLOVENSKO"; po stranách jsou ozdobné linky s vlnkovým ornamentem; na dolním okraji v obou rozích jsou barevné štítky s bílou číslicí značící hodnotu známky a s označením měny zkratkou "h" nebo "Kč". Mezi oběma štítky jest bílá páska s barevným nápisem "SV. CYRIL A METODĚJ".
   Kresbou podle J. Köhlerova originálu a oceloryt známek provedl rytec Bohumil Heinz.
   Podrobnosti obrazu známek jsou zřejmé z obrázkové přílohy tohoto čísla Věstníku, která obsahuje reprodukci J. Köhlerova originálu, kresby pro rytinu a známek provedených tiskem z hloubky, aby bylo znázorněno, jak se dospělo od původního obrazu přes kresbu ke známce.
(Č. 40.404/VII z 15. červena 1935)
   Potud nejdůležitější údaje Věstníku, kde nacházíme poněkud odchylné údaje o velikosti obrazu známky a zoubkování, jako u předcházejících vydání, tištěných na rotačce Stickney.
   Známky byly vzaty z oběhu 28. února 1937 ustanovením č. 8/1937 VMPT č. 6 a platily do 15. března 1937.

Tisk známek

   Známky byly vytištěny v tiskárně Unii v Praze rotačním ocelotiskem na stroji Stickney. Tisková forma byla dvoudesková, kde jedna tisková deska obsahovala 50 a 100 známek s meziarším.
   Do prodeje byly dány již rozřezané archy buď po 50 nebo 100 kusech.
   Východiskem pro tři známky byla rytina hodnoty 1Kč, ze které běžnou úpravou a moletováním byly zhotoveny obě další hodnoty 50h a 2Kč.
   Rytcova značka (HEINZ) je velmi drobným písmem uvnitř vedle stužky v rozevřené knize.

Detail rytecké značky HEINZ

Výrobní vady

   U tohoto vydání nebyl dosud předloženy významnější vady výroby mimo menších barevných skvrn apod.
   Ojediněle se vyskytly vady zoubkování (zlomení jehly aj.) a menší, velmi málo zřetelné částečné strojové obtisky.

Zkusmé tisky

   Jsou známy pouze zkusmé tisky, jako otisky z původní rytiny v barvách i hodnotách vydaných známek na hladkém mírně zbarveném papíru bez lepu, které patří mezi vzácně se vyskytující tisky.