Vydání z roku 1930
Vznik známek
K vydání definitivních leteckých známek, jimž předcházela dvě
přetisková provizória, došlo až 16. prosince 1930. Při prvním i druhém vydání
leteckých známek byly výplatní známky přetištěny obrazem letadla, které
vyznačovalo funkci a jejich užití v letecké poštovní dopravě.
K třetímu definitivnímu vydání poštovní správa použila
fotomontáží a ocelotisku z plochých desek, kterými již v roce 1923 zahájila
novou éru v naší známkové tvorbě.
Za devět let platnosti tyto známky, vydané v několika
nákladech, doznaly mnoha změn jak v barevných odstínech a formátech, vzniklých
úpravou nebo změnou tiskové desky, tak odlišným zoubkováním.
Známky byly vydány ve čtyřech motivových skupinách, pro něž
bylo použito fotomontáže a to upraveného snímku krajiny (nebo města - Hradčany)
a letadla.
Odkud je snímek hodnot 50 h a 1 Kč se nepodařilo zjistit.
Hodnoty 2 a 3 Kč ukazují Nízké Tatry v pohledu od Liptovského Mikuláše a
hodnoty 4 a 5 Kč krkonošský motiv. Je to pohled od Mrklovské křižovatky z
cesty na Benecko na Černý kopec. Pro tyto čtyři hodnoty byl použit snímek
JUDr. Procházky z Hradce Králové. Hodnota 10 Kč a 20 Kč je ze snímků
panorámatu Hradčan. Obraz letadla hodnot 50 h, 1 Kč, 10 a 20 Kč byl vzat z
propagačních plakátů francouzské letecké společnosti. Vlastní sestavení -
montáž - celkovou úpravu všech osmi hodnot provedl a současně vyryl Karel
Seizinger. Kresba rámce v levé části dvou nejvyšších hodnot provedli sami
pracovníci tiskárny, jejichž jména jsou neznámá, stejně jako jména pracovníků
tiskárny, kteří provedli fotomontáže.
Vydání známek
Vydání definitivních leteckých známek bylo ohlášeno
Ustanovením č. 65 VMPT č. 56 ze dne 12. prosince 1930.
Ustanovení
č. 35/1930. Vydání nových leteckých známek.
I.
1. V druhé polovici prosince 1930 budou vydány nové (definitivní) letecké poštovní známky těchto hodnot a barev:
50 h trávově zelená
1 Kč červená
2 Kč mechově zelená
3 Kč fialová
4 Kč ocelově modrá
5 Kč ořechově hnědá
10 Kč orientální modř
20 Kč šeříková
2. Těmito známkami se zapravují poplatky za dopravu poštovních zásilek letadlem, pokud se nezapravují v hotovosti.
Letecké zásilky je možno vypláceti také obyčejnými známkami.
3. Vypláceti obyčejné poštovní zásilky leteckými známkami není dovoleno.
Obyčejné zásilky, vyplacené částečně neb úplně leteckými známkami, nutno pokládati za zásilky částečně vyplacené nebo nevyplacené.
4. Známky budou zatím odebírati jen poštovní úřady 1. třídy a 2. třídy 1. stupně.
5. Letecké známky dosavadní úpravy zůstanou v platnosti do konce března 1931.
II.
1. Nové letecké známky jsou zhotoveny ocelotiskem z hloubky (z plochých desek)
na bílém papíru bez vodní značky.
Tvar známek hodnot 50 h a 1 Kč jest kolmý obdélník, rozměru 18 x 21 1/2 mm,
tvar ostatních ležatý obdélník 22 x 32 mm. Zoubkování jest řádkové 13 3/4 .
2.Obrazy známek jsou provedeny podle fotografických snímků krajin (Tatry,
Krkonoše) a panoramatu Hradčan. Účel známek jest vyjádřen letadlem v oblacích a
a to na známkách po 50 h, 1 Kč, 10 Kč a 20 Kč jednoplošníkem, na známkách po
2, 3, 4, 5 Kč dvojplošníkem.
3. Orámování obrazu jest dvojího druhu.
U známek s krajinovými motivy tvoří orámování na horním okraji a po obou
stranách jednoduchá linka. Na dolním okraji jest bílý nápis Československo.
V levém dolním rohu jest bílý obdélníkový štítek s barevnou číslicí hodnoty.
U korunových hodnot jest označení měny písmeny "Kč"; hodnota 50 haléřová
Jest bez označení měny.
Podstatně odlišné jest orámování známek po 10 Kč a 20 Kč, které tvoří na levé
části známky ozdobnou plochu s kresbou malého státního znaku; v téže ploše
jest bílá číslice hodnoty s označením měny "Kč". Zbývající část plochy jest
vyplněna šrafovanou kresbou lipových lístků. Na dolním okraji známek jest
bílý nápis Československo.
4. Oceloryt všech známek provedl K. Sezinger.
Č. 82433/VII. z 9. prosince 1930.)
Tisk známek
Tisk známek provedla Česká grafická Unie v Praze ocelotiskem
z plochých desek zpočátku 100 kusových. V roce 1937 byla poprvé použita deska
50 kusová u hodnoty 3 Kč III. typ s deskovým číslem 2. Známky byly zjištěny
2. září 1937.
V roce 1939 byla použita deska 50 + 100 kusů pro hodnotu
50 h II. typ (přepážkové archy 50 a 100 kusové), oba přepážkové archy s
deskovým číslem 2.
Pro hodnoty 2 a 4 Kč byly použity dvě padesátikusové desky
s deskovým číslem 2 a 3.
Počet desek použitých při tisku jednotlivých hodnot:
Hodnota:
50h………………2 desky
1 Kč……………..1 deska
2 Kč……………..3 desky
3 Kč……………..4 desky (1. deska pouze zkoušky)
4 Kč……………..3 desky
5 Kč……………..1 deska
10 Kč……………1 deska
20 Kč……………1 deska
Stokusové desky byly tištěny na stroji "Hummel". Všechny mají
na pravé straně archu tzv. bordury (otisk osmi svislých vyrytých čar podél
celé hrany desky, plnících svou funkci při stírání barvy).
Padesátikusové a stopadesátikusové archy tištěné na tehdy
novém stroji "Nádherný" tuto borduru nemají, s výjimkou III. typu hodnoty 3 Kč
deska 2), u níž se nachází na horním okraji přepážkového archu.
V souvislosti s úpravami tiskových desek vznikly rozdíly v
rytině a ve formátu známek, což vedlo ke vzniků typů - viz. jednotlivé odkazy
v tabulkách známek.
Hodnota 20 Kč byla vytištěna rovněž ve třech nákladech od r.
1930 až do r. 1937, které se liší výrazně barvou. Deskové označení 1.
U hodnoty 2, 4, 5 a 10 Kč se vyskytují nevytištěné nebo
neúplné deskové číslo 1. Odlišná zoubkování pocházejí s desek s pořadovým
označením 1.
Barva známek
Samostatnou kapitolu tvoří barvy a barevné odstíny tohoto
vydání, k jejichž vzniku došlo v průběhu poměrně dlouhého údobí tisku, několika
nákladu u všech hodnot, dvou rozdílných tiskařských strojů a odlišností ve
složení barev.
Z barev a jejich odstínů uvádíme jen ty nejdůležitější,
vždy podle jednotlivých hodnot.
50 h - I. typ - široký formát:
1. náklad - zelená (bezbarvý lep)
2. náklad - žlutozelená (bezbarvý lep)
50 h - I. typ - úzký formát:
1. náklad - šedozelená (nažloutlý lep)
2. náklad - tmavě zelená
50 h - II. typ - různé odstíny zelené barvy.
1 Kč - široký formát - karmínově červená (bezbarvý lep),červená,
oranžovočervená (nažloutlý lep)
- úzký formát - karmínovočervená, červená, oranžovočervená (nažloutlý lep)
2 Kč - I. typ - šedozelená, tmavozelená (bezbarvý lep, u části nákladu nažloutlý)
- II. typ - zelená (bezbarvý lep) a další odchylky v dalším nákladu
3 Kč - I. typ - červenofialová (dva nálady)
- II. typ - světle červenofialová
- III. typ - sytě červenofialová, tmavě červenofialová (dva náklady)
4 Kč - I. typ - modrá, tmavomodrá (bezbarvý lep, též nažloutlý), tmavě šedomodrá
- II. typ - tmavomodrá, modrá, modrošedá, indigově (šmolkově) modrá (celkem tři náklady)
5 Kč - světle hnědá, tmavohnědá, šedohnědá
10 Kč - světle fialová (bezbarvý lep, též nažloutlý), fialovomodrá, ultramarínová
20 Kč- světle šedofialová (tzv. šeříková) (z r. 1930), tmavě šedofialová, fialová
Papír
Pro letecké známky tohoto vydání bylo použito papírů různé
kvality: nažloutlý hladký někdy porézní, slabý průsvitný, výjimečně tlustý.
Lep je bezbarvý až nažloutlý, u většiny hodnot ručně nanášený
v poměrně silné vrstvě. Působí často dojmem popraskání či poškození.
Výrobní vady
Patří k nim především vady tiskových desek, dále vady tisku,
papíru a zoubkování včetně strojových i archových obtisků.
Z ostatních vad se vyskytují velmi zřídka částečné strojové
nebo archové obtisky. Téměř u všech hodnot nacházíme částečně slitý tisk a
barevné skvrny v obloze; u některých hodnot se ojediněle vyskytují menší složky,
zvrásnění a předložky, např. 50 h, 1 Kč, 2 Kč, 10 Kč. Sběratelsky velmi
zajímavý je výskyt tzv. moaré (závojování obrazu).
Z vad zoubkování nacházíme dost často více nebo méně
posunuté zoubkování, většinou ve vodorovných řadách (50 h, 1 Kč, 5 Kč); méně
často zoubkování zasahující až do obrazu (3 Kč), vynechané perforační otvory
ve vodorovných nebo svislých řadách (zlomení jehly) u hodnot 3 a 20 Kč.
Dvojité zoubkování vodorovných řad se vyskytuje rovněž u
některých hodnot, zvláště u 2, 3, 5 a 10 Kč; svislé dvojité zoubkování u
hodnot (50 h, 1, 4, 5, 10 a 20 Kč).
Vynechané zoubkování patří mezi ojedinělé nálezy a je
známo u hodnoty 3, 5, 10 a 20 Kč.
Návrhy a přípravné tisky
Jsou známy návrhy ve formě nákresů, které procházely výběru
nejvhodnějšího motivu. Zachovaly se rovněž nákresy i rozkresby pro připravované
rytiny. Především je to návrh na známku hodnoty 50 h, dále návrh na hodnotu 2 Kč
s posunutím dvojplošníku vpravo s barevným nápisem ČESKOSLOVENSKO v bílém poli.
Z dalších návrhů uvádíme hodnotu 4 Kč v původním provedením s hodnotovou
číslicí v pravém horním rohu a druhý upravený návrh, kde letadlo přilétá
zprava doleva.
Z několika návrhů na hodnotu 10 Kč uvádíme dvě úpravy levé
části s ozdobným okrajem i různé polohy letadla nad panorámatem Hradčan.
Zkoušky tisku můžeme rozdělit na dvě skupiny:
- zkusmé tisky z originálních rytin přijatých i nepřijatých návrhů;
- zkusmé tisky definitivních známek na různých papírech v barvách vydaných známek, případně v jiných barvách.
K první skupině patří zkusmý tisk bez hodnoty s
dvojplošníkovým typem malého formátu, dále zkusmý tisk z originální rytiny na
hladkém papíru hodnoty 1 Kč a zkusmý tisk hodnoty 5 Kč. U všech těchto
uvedených tisků nalézáme i podpis rytce K. Seizingera.
Z otisků originálních rytin uvádíme dále hodnotu 2, 4, 5 a
10 Kč ponejvíce v barvě tmavohnědé na hladkém bílém papíru bez lepu a hodnotu
1 Kč v barvě zelené, světle červené a šedofialové, rovněž na hladkém papíru.
Uvedené zkoušky se vykytují ojediněle. Ke druhé skupině patří zkusmé tisky na
různě zbarvených papírech s lepem i bez lepu téměř všech hodnot. Zvláštní
pozornost si zaslouží zkusmý tisk hodnoty 3 Kč, I. typu a II. typu 1. desky,
v barvě červené na bílém papíru bez lepu. Tato hodnota je známa rovněž na
růžovém papíru bez lepu nebo nažloutlém papíru s lepem v barvě červenofialové
(barva vydané známky). Zkusmý tisk hodnoty 50 h I. typu je znám také v barvě
na nahnědlém papíru bez lepu.
Na nahnědlém papíru s lepem nebo bez lepu se vyskytují
všechny hodnoty, rovněž tak na růžovém papíru bez lepu. Všechny tiskové zkoušky
jsou provedeny jako nezoubkované. Je známa řada makulaturních tisků
(vícenásobné tisky na různě zbarveném papíru a další makulaturní
pomocné tisky).
Makulatura letecké známky č. L14
Poštovní použití
Letecká doprava a sazby
Letecká doprava listovních zásilek byla prováděna vesměs
kombinovaným způsobem, tj. nejen letadlem, ale i vlakem, případně do zámoří
lodí. Na hlavních leteckých tratích mohla být zásilka dopravena letecky a
do dalších míst šla pozemní dopravou.
Dopravní uzly, ze kterých byla dopravována letecky pošta,
byly postupně tyto: Praha, Brno, Bratislava, Košice, Užhorod, Mariánské Lázně
a Karlovy Vary, později Piešťany a Zlín. Uváděné pořadí je jen informativní a
neodpovídá datu zřízení.
Letecká doprava do zahraničí s přímým spojením z Prahy byla
zaváděna postupně do většiny evropských zemí.
Rozsah letecké dopravy se stále zvětšoval zásluhou
propagace a snižování leteckých příplatků.
| Letecké příplatky (pro dopisy a dopisnice) | |||||||
| Příplatky | |||||||
| Z Prahy do | |||||||
| 1922 | 1923 | 1924 | 1930 | ||||
| Paříž | 5,- | 2,- | 1,- | 0,50,- | 0,50,- | 0,25,- | 1,50,- |
| Štrasburk | 2, 50 | 1,- | 1,- | 0,50,- | 0,25,- | 0,10,- | 1,50,- |
| Varšava | 2, 50 | 1,- | 1,25 | 0,75,- | 0,30,- | 0,15,- | 1,50,- |
| Vídeň | 1,- | 0, 50,- | 0,75,- | 0,50,- | 0,20,- | 0,10,- | 1,- |
| Bukurešť | 5,- | 2,- | 2,25,- | 1,25,- | 0,85,- | 0,40,- | 1,50,- |
| Cařihrad | 6, 50 | 2, 50 | 1,50,- | 0,75,- | 0,60,- | 0,30,- | 2,- |
| Bělehrad | 1,50,- | 0,75,- | 0,60,- | 0,30,- | 1,50,- | ||
| Sofia | 1,50,- | 0,75,- | 0,60,- | 0,30,- | 1,50,- | ||
| Athény | 1,50,- | 0,75,- | 0,60,- | 0,30,- | 1,50,- | ||
| Bratislava | 0,30,- | 0,15,- | 0,30,- | 0,15,- | 1,- | ||
| Poznámka: první sloupec je za dopis, druhý za dopisnici | |||||||
Nálepky
Pro zásilky v letecké dopravě byly používány světle modré nálepky (česko - francouzské) pro dopisy, dopisnice a tiskopisy a velké nálepky pro balíky.
| První lety po snížení leteckých příplatků od 1. dubna 1921 | |||||||||
| 1921 | 23.4. | Praha - Varšava; první pošt. let uskutečněn 24. 4. 1921 (CFRNA) | |||||||
| 14. 8. | Praha - Vídeň (CFRNA) | ||||||||
| 22. 10. | Praha - Vídeň - Bělehrad - Bukurešť (CFRNA) | ||||||||
| 29. 10. | Praha - Vídeň - Bělehrad - Bukurešť - Istanbul | ||||||||
| 1923 | 29. 10. | Praha - Bratislava; první let v historii ČSA (ČSA) | |||||||
| 1924 | 12. 5. | Praha - Bratislava - Košice (ČSA) | |||||||
| 1925 | 1. 6. | Praha - Mariánské Lázně (Aero) | |||||||
| 1. 7. | Praha - Vídeň - Budapešť - Bělehrad - Bukurešť (CIDNA) | ||||||||
| 1926 | 24. 5. | Praha - Brno - Bratislava - Košice (ČSA) | |||||||
| 10. 8. | Praha - Norimberk - Štrasburk - Paříž (CIDNA) | ||||||||
| 10. 8. | Praha - Vratislav - Varšava (CIDNA) | ||||||||
| 1927 | 21. 3. | Berlín - Drážďany - Praha - Vídeň (DLH, OELAG) od 7.3. 1928 (ČLS) | |||||||
| 19. 4. | Vratislav - Praha - Mnichov (DLH, ČLS) | ||||||||
| 21. 4. | Vídeň - Brno - Hlivice - Vratislav - Berlín (DLH, OELAG, ČLS) | ||||||||
| 2. 5. | Praha - Saská Kamenice - Halle/Lipsko - Hannover - Brémy (DLH, ČLS) | ||||||||
| 12. 7. | Mariánské Lázně - Saská Kamenice (DLH) | ||||||||
| 2. 11. | Vídeň - Brno - Krakov (LOT) | ||||||||
| 1928 | 30. 4. | Praha - Mariánské Lázně - Kassel - Rotterdam (ČLS) | |||||||
| 21. 5. | Mariánské Lázně - Saská Kamenice - Berlín (DLH, ČLS) | ||||||||
| 1929 | 2. 4. | Praha - Mariánské Lázně - Kassel - Essen/M"ulheim - Rotterdam (ČLS) - let uskutečněn 3. 4. | |||||||
| 6. 5. | Praha - Brno - Bratislava - Košice - Užhorod (ČSA) | ||||||||
| 1930 | 15. 5. | Mariánské Lázně - Halle/Lipsko (ČLS) | |||||||
| 21. 5. | Mariánské Lázně - Norimbek/F"urth (DLH) | ||||||||
| 2. 6. | Praha - Mnichov - Curych - Basilej (Ad Astra) | ||||||||
| 1. 7. | Praha - Bratislava - Záhřeb - Sušak (ČSA, Aeroput) první zahraniční linka ČSA | ||||||||
| 1931 | 1.4. | Praha - Halle (Lipsko - Essen/M"ulheim - Rotterdam - Amsterodam) (ČLS) | |||||||
| zahájení oznámeno k 1. 4. , vlastní let však pravděpodobně až 15. 4. | |||||||||
| 15. 5. | Karlovy Vary - Mariánské Lázně - Praha (ČSA) | ||||||||
| 1932 | 1. 6. | Mariánské Lázně - Karlovy Vary - Saská Kamenice - Halle/Lipsko | |||||||
| (DLH, ČLS) změna linky, 1. let ČLS | |||||||||
| 1933 | 11. 9. | Praha - Brno - Bratislava - Košice - Užhorod - Kluž - Bukurešť (ČSA) | |||||||
| 1. 5. | Praha - Saská Kamenice - Halle/Lipsko - Magdeburg - Hannover - Brémy (DLH) | ||||||||
| 1935 | 2. 4. | Budapešť - Vídeň - Praha - Halle/Lipsko - Kolín n. R. - Londýn (Imperial Airways) | |||||||
| 15. 5. | Praha - Mnichov - Curych - Ženeva - Marseille (ČLS) | ||||||||
| 1.6. | Piešťany - Bratislava - Vídeň (ČSA) | ||||||||
| 1.6. | Praha - Bratislava - Záhřeb - Sušak (ČSA) první let z Brna | ||||||||
| 3.6. | Praha - Užhorod - Kluž - Bukurešť (ČSA) první let na pozměněné lince | ||||||||
| 1.7. | Moravská Ostrava/Opva - Hradec Králové - Praha (ČSA) | ||||||||
| 1936 | 25.5. | Praha - Piešťany - Užhorod - Kluž - Bukurešť (Sarta, od r. 1937 Lares - ČSA) | |||||||
| 8.7. | Praha - Brno - Bratislava - Záhřeb - Sušak - Split (ČSA) | ||||||||
| 2.9. | Praha - Užhorod - Kluž - Jasy - Kyjev - Brjansk - Moskava (ČSA, Aeroflot) | ||||||||
| 1937 | 5. 4. | Praha - Franfurt n. M. - Brusel (ČSA, Sabena) | |||||||
| 1.5. | Brno - Zlín - Piešťany (ČSA) | ||||||||
| 3.5. | Bratislava - Piešťany - Košice - Užhorod, zapojení Piešťan do linky | ||||||||
| 15. 5. | Praha - Bratislava - Celovec (Klagenfurt) - Ters - Benátky (ČSA, Ala Littoria) | ||||||||
| 15.6. | Praha - Liberec (ČSA) | ||||||||
| 12.9. | Pardubice - Praha, Memoriál ing. J. Kašpara - příležitostný let | ||||||||
| 1938 | 16.5. | Praha - Bratislava - Celovec (Klagenfurt) - Ters - Benátky - Řím (ČSA, Ala Littoria) | |||||||
Pardubice - Praha, Memoriál ing. J. Kašpara - příležitostný let
letecký R-dopis do Švýcarska, pod. raz. Jablonec 29.3.38, vyplacený 3 Kč III. typ a 4 Kč Řz 12 1/4, hezká jakost, všechny náležitosti, zk. Gi
3. Südamerikafahrt 1933: R-dopis vyfrankovaný 50h, 3, 5 a 10 Kč Letecké 1930, podací raz. Bruntál 21.6. 33, do Argentiny, dekorativní obálka „Blue Label“, skvrnky, dva různé kašety a všechny náležitosti
Vánoční let 1934: R-dopis vyfrankovaný 3, 5 a 10 Kč Letecké 1930, podací raz. Javorník 5.12. 34, do Pernambuca, zelený kašet a všechny náležitosti
Vánoční let 1934: R-dopis vyfrankovaný 3, 5 a 10 Kč Letecké 1930, podací raz. Javorník 5.12. 34, do Pernambuca, zelený kašet a všechny náležitosti
Zvláštní použití Čs. leteckých známek
Zajímavou , ale zcela odlišnou kapitolou v dopravě čs.
listovních zásilek byla přeprava zásilek (dopisů, lístků aj.) vzducholoděmi
"Graf Zeppelin" a "Hindenburgů v letech 1932 až 1937.
V roce 1932 se připojila Československá republika k
ostatním evropským a zámořským státům, které přistoupily k úmluvě o dopravě
poštovních leteckých zásilek německými vzducholoděmi do států Jižní Ameriky,
Kanady a Severní Ameriky a podepsaly ji.
Listovní zásilky byly vypláceny čs. leteckými známkami
emise 1930, což bylo právem smluvních států.
Pro dopravu vzducholoděmi při různých letech bylo používáno
jednak zvláštních leteckých nálepek, jednak celé řady zvláštních razítek.
Většina těchto dopisů byla směrována na Friedrichshafen, odkud byla pošta
dále vypravována pro příslušné lety a směry.
Přehled letů vzducholodní pošty od r. 1932
Od tohoto roku bylo Československo členem dohody o smluvní
přepravě pošty německými vzducholoděmi do Severní a Jižní Ameriky.
Rok 1932
21. 3., 4. 4., 18. 4.,2. 5., 29. 8., 12. 9., 26. 9., 9. 10., 24. 10.
Trasa letu: Friedrichshafen - Permanbuco (Recife), Brazílie
Rok 1933
6. 5., 3. 6., 1. 7.,5. 8., 19. 8., 2. 9., 16. 9., 30. 9., 14. 10. - let do Chicaga
Trasa letu: Friedrichshafen - Permanbuco (Recife) - Rio de Janeiro, Brazílie
Rok 1934
26. 5., 9. 6., 23. 6., 21. 7., 4. 8., 18. 8., 1. 9., 15. 9., 29. 9., 13. 10., 27. 10., 8. 12.,
Trasa letu: Friedrichshafen - Permanbuco (Recife) - Rio de Janeiro, Brazílie
Rok 1935
6. 4., 20. 4., 4. 5., 19. 5., 1. 6., 15., 29. 6., 23. 10., 7. 11.
Trasa letu: Friedrichshafen - Permanbuco (Recife) - Rio de Janeiro, Brazílie
Rok 1936
31. 3., 13. 4., 27. 4., 11. 5., 25. 5., 8. 6., 24. 6., 9. 7., 20. 7., 30. 7., 13. 8., 27. 8., 9. 9.,
23. 9., 8. 10., 21. 10., 29. 10., 5. 11., 11. 11., 25. 11.
Trasa letu: Friedrichshafen (Franfurkt n. M.) - Jižní Amerika
6. 5., 17. 5., 19. 6., 30. 6., 10. 7., 5. 8., 14. 8., 17. 9., 26. 9., 5. 10.
Trasa letu: Franfurkt n. M. - Severní Amerika
6. 5., 17. 5., 19. 6., 30. 6., 10. 7., 5. 8., 14. 8., 17. 9., 26. 9., 5. 10.
Trasa letu: Franfurkt n. M. - Severní Amerika
Pošta s československou frankaturou byla v tomto roce přepravována pouze:
31. 3., 6. 5., 17. 5., 25. 5., 19. 6., 30. 6., 10. 7., 20. 7., 5. 8., 14. 8., 27. 8., 17. 9., 26. 9., 5. 10., 5. 11., 25. 11.
Rok 1937
16. 3., 13. 4., 27. 4.
Trasa letu: Friedrichshafen (Franfurkt n. M.) - Jižní Amerika
3. 5.
Trasa letu: Frankfurt n. M. - Lakehurst - USA.
Po havárii LZ - 129 - Hindenburg dne 6. 5. 1937 byly lety
zastaveny.
V tabulce je přehled letů vzducholodní pošty od r. 1932
uvádíme výlučně skutečně první poštovní lety československých i zahraničních
leteckých společností. Nejsou tedy zařazování první lety v příslušném roce
(obnovení provozu) apod., které patří do specializace aerofilatelie. Z pohledu
specialisty čs. známek slouží uvedený přehled především k základní časové
orientaci při posuzování oprávněnosti získaných leteckých celistvostí z
jednotlivých míst. Existují přitom samozřejmě i celistvosti nedokladující první
lety, zejména z období platnosti III. letecké emise. Přitom mnohé z nich patří
k hodnotným filatelistickým materiálů. To platí především o celistvostech
tarifně správných, dopravených např. vzducholodní poštou.
Výrazněji jsou vyznačeny trasy skutečných prvních letů na
příslušné lince, výčtem linky následuje název společnosti,
která byla jejich provozovatelem.
Přehled leteckých společností
ČSA - Československé státní aerolinie
ČLS - Československá letecká společnost, a. s.
Aero - soukromá letecká společnost
Ad Astra - Švýcarsko
Aeroflot - SSSR
Aeroput - Jugoslávie
Ala Littoria - Itálie
CFRNA - Kompanie Franco - Roumanie de Navigation Aérienne,
Francouzsko - rumunská společnost
CINDA - Compagnie Internationale de Navigation Aérienne,
Mezinárodní vzduchoplavecká společnost
DLH - Deutsche Lufthana, Německo
Imperiál Airways - Velká Británie
Lares - Rumunsko
LOT - Polsko
OELAG - "Osterreichische Luftverkehrs - Aktiengesellschaft, Rakousko
SABENA - Belgie
Sarta - Rumunsko
Příplatky od 2. května 1934 byly následující:
V Československu: jednotný příplatek 1 Kč za dopis do 20 g nebo za dopisnici
Do zahraničí: základní váha za kteroukoli listovní zásilku byla:
u evropských zemí 20g
u zámořských zemí 10g
u jihoamerických států 5g
1 Kč: Francie, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko,
1, 50 Kč: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Egypt, Estonsko, Finsko, Itálie, Jugoslávie, Litva, Norsko, Řecko, Švédsko, Švýcarsko, V. Británie,
2 Kč: Alžírsko, Libanon. Maroko, Sýrie, Tunis, Turcko,
4 Kč: Čína, Madagaskar, SSSR (evropská část do Moskvy a Leningradu),
6 Kč: Guatemala, Honduras, Jižní Afrika, Nikaragua, SSSR - asijská část,
7 Kč: SSSR evropská část za Moskvou a Leningradem,
11 Kč: Brazílie, Ekvádor, Guayana, Venezuela,
13 Kč: Argentina, Bolívie, Paraguay, Peru, Uruguay.