Pošta československá 1919

Vznik

   Platnost rakouských a uherských známek na novém státoprávním území Československé republiky skončila dnem 28. února 1919, jak je uvedeno ve Věstníku ministerstva pošt a telegrafů v Praze č. 3426 - VI/19 ze dne 8. února 1919. Současně bylo tímto ustanovením nařízeno, aby zbylá zásoba známek byla odvedena hospodářské ústředně v Praze.

Nařízení znělo takto:

Č. 3426-VI/19
Zastavení platnosti známek rakouských a uherských známek na území státu Československého.
Platnost starorakouských a uherských známek na území státu Československého zastavuje se koncem měsíce února 1919, takže od 1. března 1919 mají výhradní platnost známky československé.
Zastavení vztahuje se na všechny druhy známek, a to na známky výplatní, doplatní, spěšné a novinové. Poštovní ceniny platí prozatím i dále, bude však jich platnost také v době nejbližší zastavena.
Rakouské a uherské známky nacházející se v majetku obecenstva, mohou býti nejdéle dne 15. března 1919 u poštovních úřadů za nové známky československé bezplatně vyměněny. Po tomto datu je každá výměna vyloučena. Zásilky všeho druhu, které po vypršení platnosti starých známek budou ještě těmito frankovány, buďte odmítány, resp. pokládány za nevyplacené a buď tak s nimi nakládáno. Vyměněné staré známky, jakož i zbylou zásobu jest odvést hospodářské ústředně v Praze cestou hospodářských úřadů do konce dubna 1919; po této lhůtě nebudou takové odvody přijímány.
V Praze dne 8. února 1919.

   Odvádění uvedených známek trvalo poštovním úřadům delším dobu, protože známky bylo nutno úředně přepočítat, seřadit podle hodnot, pečlivě zabalit a teprve potom odeslat hospodářské ústředně.
   Známky byly odváděny většinou v 100 kusových arších, popřípadě v polovičních arších nebo 25 kusových blocích.Jednotlivé kusy se lepily na archy papíru nebo na staré tiskopisy vždy po 25 kusech zpravidla celou plochou známky, zvláště známky vyšších hodnot. Tím byla řada známek značně poškozena, a proto před přetiskováním bylo třeba znehodnocené známky vyřadit.
   Podle záznamů uváděných Jaroslavem Lešetickým bylo odvedeno celkem:
rakouských známek za............7 593 868 K
uherských známek za..............1 098 170 K
celkem za...............................8 692 038 K

   Tyto údaje i když byly převzaty odborným tiskem a katalogy nelze pokládat za úplně spolehlivé.
   Hospodářská ústředna předala odvedené známky tiskárně A. Hasse v Praze, kde byly za nedostatečné kontroly opatřeny třířádkovým přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919.
   Známky se prodávaly pouze u filatelistické přepážky poštovního úřadu v Praze 1 v Jindřišské ulici a v hospodářské ústředně v Praze.

   Před vydáním známek s přetiskem vyšel výnos ministerstva pošt a telegrafů ze dne 5. prosince 1919. Výnos byl rozeslán všem poštovním ředitelstvím, které jej sdělilo oběžníkem podřízeným poštovním úřadům. Uvádíme doslovně znění výnosu:

Č. 10214-VI-1919
Prodej rakouských a uherských známek s přetiskem.
Od 12. prosince 1919 prodávají se u filatelistické přepážky č. 33 a 34 ve dvoraně hlavního poštovního úřadu 1 v Praze starorakouské a uherské známky posledních vydání, které byly jakožto zbytky odvedeny po 1. březnu 1919 poštovní správě.
Známky tyto jsou opatřeny přetiskem „POŠTA – ČESKOSLOVENSKÁ – 1919“. K nominální jich ceně připočítává se 50% přirážka.
Známky prodávají se, pokud zásoba stačí, ve větších neb menších sestavách, některé hodnoty též jednotlivě neb v listech. Veškeré tyto známky: výplatní, spěšné, letecké, novinové a doplatní mají platnost jako známky výplatní známky v původní nominální hodnotě až včetně do 31. prosince 1919 a mohou jimi býti v této době vypláceny všechny poštovní zásilky, určené pro tuzemskou dopravu v republice československé. Prodej známek těchto potrvá, i když pozbudou platnosti, až do úplného vyčerpání zásoby.

V Praze dne 5. prosince 1919.

Oběžník pražského poštovního ředitelství měl tento text:

Č. 360.978/1919/IX.b.
Prodej rakouských a uherských poštovních známek s přetiskem.
Oběžník.
Všem poštovním úřadům v obvodu pošt. ředitelství!
Na základě výnosu ministerstva pošt a telegrafů ze dne 15. prosince 1919 číslo 10.214/VI budou od 12. prosince 1919 prodávány výhradně u filatelistické prodejny ve dvoraně hlavního poštovního úřadu v Praze (přepážka č. 33 a 34) zbylé, poštovními úřady odvedené starorakouské a uherské známky posledních vydání, jakých se užívalo po převratu v republice československé až do 1. března 1919. Známky tyto jsou vesměs opatřeny černým nebo modrým přetiskem: POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919. K nominální jich ceně připočítává se 50% přirážka.
Veškeré tyto známky: výplatní, spěšné, letecké, novinové i doplatní mají do 31. prosince 1919 včetně platnost jako známky výplatní v původní nominální hodnotě a mohou jimi býti vyplaceny všechny poštovní zásilky určené k tuzemské dopravě.Písemné objednávky adresované filatelistické přepážce (Praha 1, Filatelie), jsou přípustny a vyřídí se dle možnosti a dle pořadí, jak dojdou, bude – li peníz předem zaslán. Úplné série se dodají, jen pokud zásoba postačí. O tom se úřadu dává věděti s připomenutím, že zásilky těmito známkami opatřené nesmějí býti po dobu jich platnosti zatěžovány doplatným.

   Platnost známek s přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 byla později prodloužena výnosem č. 55.679-VI-1919 s následujícím textem:

Poštovní známky s přetiskem „POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919“
Platnost známek starorakouských a uherských s přetiskem „POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919“, jež byla původně stanovena do 31. prosince 1919, prodlužuje se do 31. ledna 1920.

V Praze dne 29. prosince 1919.

   Známky s přetiskem byly později pro sběratele i po skončení prodloužené doby platnosti. Některé hodnoty s vyššími náklady dokonce několik let. Definitivně byl prodej zastaven v dubnu 1928.
   Přetisková série POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 se od samého počátku stala u veřejnosti, zejména sběratelské, velmi nepopulární. Pokusíme se shrnout důvody, které k tomu vedly:

1. Z textu výnosů je patrno, že oficiálně nebylo oznámeno, které známky a hodnoty byly přetištěny.

2. Známky neprodávaly pouze u zmíněné filatelistické přepážky jednotlivě nebo v sériích (větších nebo menších), byl vázán odběr známek vyšších hodnot, vydaných v daleko menším nákladu než ostatní hodnoty, na odebrání většího množství nižších hodnot; v některých případech bylo třeba odebrat dokonce i celé 100 kusové archy. Hospodářská ústředna v Praze, která prodávala tyto známky ve větším množství zvláště obchodníkům se známkami, vázala odběr známek vyšších hodnot stejným způsobem. Některé hodnoty, přetištěné v malém množství, jež nebyly k dostání ani u filatelistické přepážky ani v hospodářské ústředně, dostaly se do rukou prominentních osobností jako dary tzv. „ministerských“ sériích.

3. Známky se prodávaly s 50% přirážkou, takže poštovní použití těchto známek mimo filatelistický zájem bylo minimální. Nebylo ostatně ani oznámeno, k jakým účelům bude výnosu přirážky použito.

4. Bylo přetištěno řada hodnot, které nebyly z hlediska poštovních sazeb potřebné, např. 6, 12, 14 h, 2.50 K a další. Současně byla přetištěna řada stejných hodnot u různých vydání několikrát, např. 2, 5, 10, 15, 25, 40, 50 h, 1 K aj.

5. některé hodnoty – právě pro přirážku – nebylo možno jednotlivě koupit (např. 1, 3, 5, 15, 25 h), neboť jejich prodejní cena by tvořila zlomky halířů (1 ½ , 4 ½, 7 ½ ).

6. Do rukou sběratelů se dostaly i známky s přetiskem na jiných hodnotách, nehotové známky, známky s různými výrobními vadami všeho druhu v takovém množství, že to přesahovalo obvyklou mez dosavadní praxe.

   Všechny tyto skutečnosti podtrhují zbytečnost vydání známek s přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 a vyjadřují charakter meziválečné vydavatelské činnosti tehdejších úředních míst.

   Proto s odstupem několika desítek let posuzujeme vydání přetiskové emise POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 s určitou rezervou. Přesto však nelze přehlednout skutečnost, že řada známek této emise, které byly vydány v nepatrných nákladech, dosáhla vysokých katalogových záznamů i značně vysokých aukčních cen.

   Úplný a přesný seznam vydaných známek ani nákladová čísla nebyly oficiálně nikdy oznámeny. Zprávy otiskované v denním odborném tisku byly pouze všeobecné a vysvětlení nedostatečné.

   Ani přehled uvedený r.1920 Jaroslavem Lešetický neodpovídá skutečnosti, zvláště u hodnot, které byly objeveny jen v nepatrném množství. S tímto problémem se nevypořádal ani „Přehled poštovních známek vydaných poštovní správou republiky Československé“ (nařízení ministerstva pošt a telegrafů ze dne 16. 7. 1921 č. 48.403/XIII-21), kde se uvádí:

   „Známky starorakouské a uherské s přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ nebyly do tohoto přehledu pojmuty, jelikož státní dozor na tisk poštovních cenin přetisk těchto známek neobstarával.“

Známky, které neměly býti opatřeny přetiskem

   Přetiskem byly opatřeny rakouské a uherské známky, které byly předány všemi poštovními úřady na území Československé republiky do hospodářské ústředny v Praze. Mezi nimi byla řada známek, které již neplatily na území Rakouska a Maďarska po 28. říjnu 1918, např. rakouské spěšné 5 h (trojúhelník), 10 h novinová z r. 1908/10, dále uherské výplatní (turul), známky válečné, doplatní černé číslice a známky, které vyšly na území Rakouska a Maďarska po 28. říjnu 1918, např. rakouské známky 4 a 10 K na žilkovaném papíru a uherské 10 a 20 f (ženci) s nápisem MAGYAR POSTA a další.
   Dnes již těžko přesně rozlišovat a podrobně rozebírat všechny okolnosti. Je však skutečností, že brzy po vyjití přetiskové série, byly tyto výjimečné známky objeveny a dosáhly pak na trhu vysokých cen. Dnes jsou známky obou hodnot na žilkovaném papíru a 20 f známka (MAGYAR POSTA) jedny z nejdražších československých známek.

Výroba přetisku a vznik jeho typů

   Přetisk byl proveden knihtiskem v tiskárně A. Haase v Praze z výchozí sazby písmen Herold. Rozmnožení z výchozí sazby mělo přirozeně za následek vznik druhů i typů přetisku. Pro ujasnění uvádíme nejprve definici typu:
   Typ je podstatná, snadno se vyskytující a pravidelně se opakující odchylka v kresbě (nebo přetisku) známky, jinak sběratelsky stejná, vzniklá jako přirozený důsledek tiskové techniky nebo záměrného úpravného zásahu.
   Správné označení typů u přetisků POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 se objevuje teprve v roce 1932 v časopise Tribuna filatelistů. Do té doby se nesprávně považovaly za typy přetisku odlišné druhy přetisku, dnes označované základními velkými písmeny abecedy A, B, C, D, E, F a G. Jedním z nejdůležitějších objevů bylo nalezení základních pérových štočků přetisku druhu B, D, F a G a jejich pomocných a rezervních matric – jsou uloženy v Poštovním muzeu v Praze. Tento nález umožnil dokončit a objasnit poslední otázky, týkající se tohoto přetisku a současně opravit nepřesnosti a domněnky v rozlišování a rozpoznávání jednotlivých typů a s tím související ověřování pravosti přetisku nebo zjišťování jeho padělků (Autorem objasnění problematiky byl Jan Mrňák).
   Zásluhou pracovníků muzea bylo možno dořešit nejproblematičtější otázku typologie, přetisky B, D, F a G. Konečné výsledky dlouholetého studia byly uveřejněny v roce 1956 E. Hirsche v publikaci Studie o filatelistických sbírkách Poštovního muzea.
   Celý přetiskový materiál, jednotlivé stereotypy, z nichž byly sestavovány přetiskové desky, byl připraven dvěma způsoby, variantou sazbovou a variantou pérovkovou.

Varianta sazbová

   Tohoto způsobu bylo použito pro přetiskové stereotypy určené pro rakouské výplatní známky (včetně známek velkého formátu), pro uherské známky s obrazem parlamentu, pro rakouské spěšné známky obdélníkového formátu a pro korunové hodnoty rakouských doplatních známek.
   Se zřetelem k různým formátům známek, jež měly být přetištěny, bylo pro tento použit účel sestaveno šest samostatných sazeb z verzálek písma Herold s třířádkovým textem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919. Dvě výchozí sazby byly určeny pro rakouské výplatní známky.
   Z těchto šesti sazeb byly zhotoveny matrikováním tři samostatné výchozí matrice.
   Matrikování nazýváme vtlačení sazby nebo pérového štočku za vlhka do matrice (pro odlévání stereotypů), která je zhotovena ze zvláštního tuhého papíru. Z matrice se potom získává opakovaným odléváním potřebný počet stereotypů.
1. matrice s vtiskem dvou sazeb pro rakouské výplatní známky,
2. matrice s vtiskem tří sazeb pro rakouské spěšné obdélníkového formátu a uherské známky s obrazem parlamentu.
3. matrice s vtiskem dvou stereotypů pro korunové hodnoty rakouských doplatních známek.
   Pro rakouské výplatní známky byly obě sazby zhotoveny současně. Protože však sazeči nestačila jednotlivá písmena s háčky, provedl u jedné ze sazeb háček nad S ve slově POŠTA přisazením. Mimo tohoto nejnápadnějšího rozdílu mezi dvěma sazbami existuje několik dalších rozdílů, které vznikly například při sesazení (menší posun řádek v horizontálním směru). Takto vznikly dva typy (I. a II.), které se vyskytují pravidelně u všech stereotypů zhotovených z výchozí sazby (i z výchozí matrice).
   Ve třetí matrici (pro korunové hodnoty rakouských doplatních známek) nalézáme minimální rozdíly. Rozdíly ve tvaru písmena K (prvního K ve slově ČESKOSLOVENSKÁ) jsou tak nepatrné, že lze usuzovat na jejich vznik při stereotypování. Podle nálezu v Poštovním muzeu je zřejmé, že nemusí jít o dvě výchozí sazby, ale dva stereotypy. Tato odchylka v písmene K vytváří také dva typy.
   Při zhotovování stereotypů druhu A pro rakouské výplatní známky byly sestaveny nejdříve dvě výchozí ruční sazby a z těchto vyrobena výchozí matrice vždy se dvěma vtisky. Z výchozí matrice byly čtyřikrát postupně odlito osm pomocných stereotypů. Stereotypy byly sestaveny do dvou řad vždy po čtyřech a matrikovány. Tím byla vytvořena první pomocná matrice s osmi vtisky. Tento postup se třikrát opakoval, takže bylo zhotoveno 24 dalších stereotypových bloků. Bloky se posléze rozřezaly na jednotlivé kusy, z nichž se po opracování sestavila přetisková deska se 100 stereotypy. Oba typy v přetiskové desce zastoupeny v poměru 1 :1.

Přehled postupu výroby sazbou variantovou
- 2 výchozí ruční sazby (velikost cicera) ve 3 řadách.
- výchozí matrice s vtiskem 2 sazeb,
- 8 pomocných stereotypů, které byly získány čtyřnásobným odlitím,
- sestavena první pomocná matrice s 8 vtisky stereotypů,
- trojnásobným odlitím získáno 24 pomocných stereotypů,
- sestavena konečná matrice se 24 vtisky a rezervní matrice (získáno dvojnásobným matrikováním 24 pomocných stereotypů).
- potřebný počet stereotypů získán odléváním z konečné matrice,
- po rozřezání získány stereotypy,
- z jednotlivých stereotypů sestavena přetisková deska (100 stereotypů).

Varianta pérovková

   Pro všechny ostatní známky byly zhotoveny přetiskové stereotypy štočkovým způsobem. Haasova tiskárna totiž nevlastnila menší stupeň písma Herold (pro menší formáty známek), avšak chtěla zachovat jednotnost přetisku. Proto se rozhodla pro složitější štočkový způsob stereotypů pro přetiskové desky.
   Nejprve byl z verzálek většího stupně písma Herold sestaven nápis POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919, sazba byla otištěna na křídový papír, a tak vytvořena předloha.
   Tyto předlohy byly zhotoveny dvě. První byla určena k výrobě stereotypů pro přetisk rakouských doplatních a novinových známek a ostatních zbývajících uherských známek výplatních pro přetisk spěšných známek trojúhelníkového formátu, výpotřebních doplatních a leteckých známek.

První předloha
   Z první předlohy byl fotomechanicky vyroben zmenšením zinkový pérový štoček; je uložen v Poštovním muzeu. Litery mají výšku 3, 2 mm, celková délka přetisku je 46 mm, z toho 8 mm slovo POŠTA, 24 mm slovo ČESKOSLOVENSKÁ a 5 mm letopočet 1919. Z této výchozí pérovky byla vtiskem pořízena matrice (je rovněž uložena v Poštovním muzeu) a z ní odlity 3 resp. 4 pomocné jednořádkové stereotypy. Ty pak byly rozřezány na tři části, z nichž byl sestaven třířádkový text. Takto sestavené pomocné stereotypy byly vtištěny do druhé, tzv. pomocné matrice.
   Vznik typů byl vytvořen – jak patrno z předchozího postupu varianty sazbové odlišným způsobem, vzhledem k tomu, že všechny pomocné stereotypy pocházely z jednoho výchozího pomocného štočku. Leptání sice vytvořilo řadu charakteristických znaků, avšak v důsledku stereotypování jsou naprosto shodné, proto nemohly vzniknout různé typy.
   Naproti tomu při sestavování třířádkového stereotypu nemohl typograf sebevětší pečlivosti dodržet vzájemnou polohu slov v horizontálním a vertikálním směru, takže stereotypy nepatrně se od sebe lišící a tím i typy přetisku. Typy tedy v tomto případě vznikly v okamžiku, kdy jednořádkový stereotyp byl rozřezán na tři části a sestaven do třířádkového stereotypu. Rozdílné vzdálenosti mezi jednotlivými řádky přetisku vznikly tím, že každý z původních jednořádkových stereotypů měl rozdílné rozměry netisknoucích částí stereotypu.

Přehled postupu výroby stereotypu
- otisk sazby většího stupně, sazba v jedné řádce,
- pérovkový otisk štočku zmenšen fotomechanicky (výchozí pérovka),
- vtisk pérového stočku do matrice (výchozí matrice),
- trojnásobným odlitím získány 3 jednořádkové pomocné stereotypy,
- 1. pomocná matrice se 3 třířádkovými vtisky pomocných stereotypů (v tomto výrobním stadiu vznikly typy)
- pětinásobným odlitím z 1. pomocné matrice bylo získáno 15 pomocných stereotypů,
- 2. pomocná matrice s vtisky 15 pomocných stereotypů,
- dvojnásobným stereotypováním bylo získáno 30 pomocných stereotypů,
- konečná matrice s vtisky (současně zhotoveny 2 kopie jako rezerva),
- potřebný počet stereotypů získán opakovaným odléváním konečné matrice,
- matrice byly rozřezány a získány tak jednotlivé stereotypy,
- z jednotlivých stereotypů sestavena příslušná deska o 100 stereotypech.

Jednořádková sazba z verzálek vyššího stupně písma Herold
(varianta pérovková)

Jednořádkový pomocný stereotyp již po zmenšení

Rozříznutí a sestavení do řádků

   Typy, které vznikly na 15 stereotypech z první pomocné matrice, jsou zastaveny přibližně stejným počtem v přetiskové desce, tedy i na každém stokusovém tiskovém listu známek.
   Podobným způsobem byly zhotoveny o 4 typech, tj. při stereotypech, které vznikly odlitím 4 jednořádkovým pomocných stereotypů.

Druhá předloha

   Stejným způsobem jako u první předlohy byl zhotoveny pérový štoček s literami 2, 7 mm vysokými, celková délka textu je v tomto případě 39 mm, z toho 7 mm slovo POŠTA, 20, 5 mm ČESKOSLOVENSKÁ a 4, 5 mm letopočet 1919,
   Konečné stereotypy byly použity pro přetisk známek v různých polohách, a tak byly vytvořeny následující typy:
3 typy u spěšných známek (trojúhelníkových),
2 typy u doplatních provizorií a leteckých známek,
2 typy u doplatních provizoria 1 h (Karel IV).
   Litery přetisku u těchto známek nejsou vlivem nadměrného zmenšení a v důsledku leptání již téměř vůbec podobné původnímu písmu Herold.

Druhy přetisků

   Pro přetisk známek rakouských a uherských bylo použito písmen tři různých velikostí, z nichž bylo sestaveno celkem sedm druhů přetisku, které označujeme velkými písmeny:
A, C, E – velký přetisk (varianta sazbová),
D, F, G – střední přetisk (varianta pérovková),
B – malý přetisk (varianta pérovková).
   Jednotlivé druhy přetisku opět rozlišujeme na typy podle typologických znaků, které odpovídají výrobnímu postupu při zhotovení stereotypů u obou variant.
Počet typů (podtypů):
A – 2 typy, 2 podtypy
B – 7 typů ve 3 skupinách (a, b, c),
C – 3 typy,
D – 3 typy,
E – 2 typy,
F – 4 typy,
G – 4 typy.

   V tabulce uvádíme některé charakteristické znaky, sestavené podle výrobního postupu, druhů přetisku i známek, jednotlivých typů i rozměry přetisku a jeho sklon. Typy jsou označeny římskými číslicemi, podtypy doplněny malými písmeny. Tabulka je pro přehlednost sestavena podle způsobu a postupu výroby přetiskových desek, proto sled písmen neodpovídá abecednímu řazení (A, E, C, D, F, G, B).
   Výška přetisku je měřena s háčkem nad písmenem S, výška písmen bez háčku a bez čárky nad A, délka přetisku udává slovo ČESKOSLOVENSKÁ. Sklon přetisku je měřen od vodorovné základny známky s přetiskem. Menší odchylky ve sklonu přetisku vznikly nepřesností při položení archu pod přetiskovou desku. Výjimku tvoří uherská výplatní známka 5 f zelená (ženci), která se ojediněle vyskytuje i s přetiskem D, se sklonem 45° místo 55° (přetisk F).
   Většina známek má přetisk umístněn uprostřed obrazu; u známek leteckých a u doplatních provizorií je umístněn tak, aby nezasahoval do původního přetisku FLUGPOST nebo PORTO a jejich číslic. U rakouských spěšných známek trojúhelníkových tvaru je přetisk ve vodorovné poloze, avšak vždy střídavě v normální a obrácené poloze, protože známky jsou v archu v protichůdném uspořádání (v poloze téte – béche).

Typy přetisku

   Jedním ze zajímavých znaků přetisku je seříznutá druhá devítka v letopočtu, která se vyskytuje u druhu A na všech přetiscích (seříznutí je u každé devítky různé), až na několik málo výjimek, kdy devítka je plná. V tomto případě pak hovoříme o této skupiny o podtypu (plná devítka). Takže se seříznutá devítka objevuje u přetisku druhu C u všech přetisků druhu B a D rovněž u všech typů. Zbývající druhy přetisku (F, G) se vyskytují s oběma tvary druhé devítky (seříznuté i neseříznuté). Ty tvoří současně typologický znak přetisku (IV. typ vždy neseříznutá druhá devítka). U přetisků druhu E se vyskytuje naopak jen plná devítka.
   Druhá seříznutá devítka měla vytvářet ochranu před padělateli přetisku. Byla to však ochrana zcela nedostatečná, neboť pro padělatele nebylo nic snazšího, než upravit u padělku druhou devítku stejně jako u originálu.
   V dalších oddílech se zaměříme na popis typů podle druhů přetisku včetně sestavení přetiskových desek, pokud to bylo možno zjistit z dostupného archového materiálu, z literatury, z nálezů v pražském Poštovním muzeu a z nejnovějších nálezů archů a bloků.
   Sestavení typů a určení desek není ovšem ani v této publikaci konečné a může v budoucnu doznat i určitých změn, neboť některé známky nebyly přetiskovány v celých arších (letecké, spěšné trojúhelníkové), nebo nebylo možno nalézt úplný archový materiál, ani v Poštovním muzeu v Praze (např. rakouské korunové známky).

 

	Charakteristické znaky všech druhů přetisků POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919
	Varianta		druh přetisku		přetisknuté známky	typ	výška	délka	výška	sklon přetisku
						přetisku	přetisku v mm		písmen
									v mm
	sazbová		A		rakouské výplatní	I. ( Ia )	18, 5	27, 5	4	55°
						II. ( IIa )	18, 8
			E		rakouské doplatní korunové	I., II.	17, 8	27, 5	4	55°
			C		rakouské spěšné obdélníkové	I.	16, 0	27, 2	4	24°
						II.	16, 5	27, 2		22°
					uherské s obrazem parlamentu	III.	16, 0	27, 2		25°
	pérovková		D		rakouské novinové	I.	15, 7	24, 0	3	45°
					a doplatní (haléřové hodnoty)	II.				42°
						III.				41°
			F		uherské výplatní	I., II., III., IV.	15, 7	24, 0	3	55°
					( mimo parlament )
					MAGYAR POSTA					53 ½  °
					( 20 f )
			G		uherské doplatní	I., II., III., IV.	16, 0	24, 0	3	35° - 36°
			B	skup.a	rakouské spěšné	I., II., III.	10, 5	20, 5	2, 6	0°
					trojúhelníkové
				b	letecké a doplatní	I., II.				28°
					provizoria
				c	doplatní provizorium	I., II.				43°
					1 h ( Karel VI )

známka 1f - pofis č. 89 ve čtyřbloku

Barva přetisku

   Většiny známek má přetisk černou barvu. Je nelesklá, většinou sytě černá, někdy s šedým nebo hnědým odstínem. Rakouské výplatní známky 6 h a 1 K a spěšné známky hodnoty 2 h trojúhelníkového i obdélníkového formátu mají přetisk světle modrý nebo tmavomodrý. Spěšná známka hodnoty 5 h trojúhelníkového formátu má přetisk zelenočerný. Výjimečně se vyskytují uvedené známky (až na spěšnou hodnotu 2 h) trojúhelníkového formátu s přetiskem černým. Spěšná známka 5 h obdélníkového formátu se vyskytuje ojediněle s přetiskem zelenočerným.

Zoubkování

   Hřebenové zoubkování 12 ½ mají rakouské výplatní známky 3 h až 1 K, doplatní, velká i malá čísla a doplatní provizória; výplatní známky velkého formátu a letecké známky mají řádkové zoubkování 12 ½ .
   Doplatní známky velkého formátu mají jednak řádkové zoubkování 12 ½ nebo zoubkování 12 ½ : 13, spěšné známky trojúhelníkového formátu hřebenové zoubkování 12 a obě hodnoty spěšných známek obdélníkového formátu se smíšeným zoubkováním 11 ½ : 12 ½ nebo 12 ½ : 11 ½ .
   Rakouské novinové známky s přetiskem byly vydány pouze nezoubkované. Výjimkou je novinová známka hodnoty 2 h, která byla odevzdána též se soukromým neúředním zoubkováním a opatřena přetiskem.
   Uherské známky mají vesměs hřebenové zoubkování 15, jen u doplatních známek s černými číslicemi nalézáme kromě tohoto zoubkování i hřebenové zoubkování 11 ½ : 12 (1, 2, 12 a 50 f) a řádkové zoubkování 11 ½ (2, 12 a 50 f).

Papír a průsvitky

   Papír rakouských známek je většinou bílý, hladký. Známky některých hodnot však mají výjimečně papír žlutý, hladký, a to: výplatní 1 K, spěšné, trojúhelníkového i obdélníkového formátu. Výplatní známky čtyř nejvyšších nejvyšších hodnot velkého formátu mají také světle šedý nebo žilkovaný papír, vesměs normální tloušťky. U některých známek nalézáme ojediněle i papír tlustý, např. u výplatních 3, 10, 20, 25, 40, 50 a 80 h. U tlustého papíru musí být tloušťka nejméně 0, 09 mm.
   Uherské výplatní známky mají papír většinou bílý, někdy mírně našedlý, vždy s průsvitkou. Na odlišném papíře byly tištěny jen známky výplatní z r. 1908/16 (turul), a to hodnota 50 f na papíru s modrým , 60 f s růžovým a 70 f se zeleným podtiskem.

   P r ů s v i t k y, které nalézáme u uherských známek s přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919, jsou celkem čtyři a označujeme je písmeny x, y, z, w.

   P r ů s v i t k a x se vyskytuje u doplatních známek ( černé číslice) hodnoty1, 2, 12 a 50 f.

   P r ů s v i t k a y se vyskytuje u výplatních známek (turul) hodnoty 1, 2 a 6 f a u doplatních (černé číslice) hodnoty 2, 5, 12 a 50 f.

   P r ů s v i t k a z se vyskytuje u všech uherských známek.

   P r ů s v i t k a w se vyskytuje u doplatních známek (černé číslice) hodnot 2, 12 a 50 f.

Výrobní vady

   Do této skupiny zařazujeme u přetiskové série POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 především známky s obtiskem přetisku, známky s přetiskem v jiné poloze (přetisk převrácený, obrácený, obráceně převrácený), známky s přetiskem nedokonalým (tj. dvojitým, neúplným, posunutým, oboustranným aj.), známky s vynechaným přetiskem, známky s vadami perforace a známky s jinými vadami (složky, přeložky aj.).

Vady tiskové

Obtisk přetisku

   S přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 se vyskytuje značné množství známek s obtiskem přetisku. Většinou jde o obtisk strojový, někdy i archový nebo i kombinace obou obtisků.
   Strojový obtisk přetisku se vyskytuje u všech hodnot rakouských výplatních známek i velkého formátu, dále se vyskytuje u spěšných známek (kromě 5 h trojúhelníkového formátu), novinových 2, 4 a 6 h, doplatních 6 a 25 (velké číslice), všech hodnot doplatních s malými číslicemi ( kromě 50 h), doplatních 1, 5 K (modrá) a doplatní provizórií (kromě 15/2 ).
   U uherských výplatních známek se vyskytuje strojový obtisk přetisku u známek 2 a 50 f (turul), u válečných příplatkových známek, téměř u všech hodnot série ženců (kromě 40f), výplatních 50 a 75 f, 2 a 10 K (parlament) u všech výplatních (císař Karel a císařovna Zita), u známek 10 f s nápisem MAGYAR POSTA, u známek spěšných a novinových , a u doplatních 1 a 15 f (červené číslice).
   Jsou také známy strojové obtisky neúplné, které se vyskytují pouze na několika známkách archu.
   Převrácené nebo obrácené přetisky, o kterých bude zmínka dále, se vyskytují také ojediněle s archovým obtiskem.

Strojový obtisk přetisku - druh A

Strojový obtisk přetisku - druh E

Přetisk v jiné poloze

   Patří sem přetisk převrácený, obrácený a obráceně převrácený.
   Špatným vložením jednotlivých archů do stroje vznikly odchylné přetisky, zvlášť obrácené.
   U některých hodnot čtvercového formátu se vyskytují známky s přetiskem otočeným vpravo, o 90°. Tyto přetisky nacházíme u novinové známky 2 h (hnědé), u doplatních známek 4 a 25 h (velké číslice) a u doplatních s malými číslicemi (všechny kromě 50 h).
   Osobně, avšak opět ojediněle, se vyskytuje přetisk otočený o 90° vlevo, a to zejména u novinové známky 2 h, u doplatních 5, 10, 15, 20 a 25 h (malé číslice) a u známek 20 f (císař Karel).

Přetisk vícenásobný a nedokonalý

   Do této skupiny patří známky s přetiskem dvojitým, trojitým, neúplným, posunutým a oboustranným. Těchto makulaturních přetisků vzniklo během výroby značné množství. Archy s makulaturními přetisky se dostaly i k filatelistické přepážce, takže se dostaly ke sběratelům oficiálně.
   Dvojitý přetisk se vyskytuje méně často, a to jen u některých rakouských výplatních známek, spěšných a několika málo uherských výplatních známek (10 f válečná, některé hodnoty ze série ženců, 20 f Karel a 2 f spěšná a novinová).
   Oboustranné přetisky, tj. známky s normálním přetiskem na lepu v různé poloze, se vyskytují ojediněle a patří také do této skupiny.
   Při výrobě docházely k častému posunutí archů všemi směry (vodorovně, svislé i šikmo).

Vynechaný přetisk

   Při značnějším posunu papíru se stalo, že krajní známky nebyly vůbec přetištěny. Nacházíme tak pásky nebo bloky s vynechaným přetiskem u okrajových známek.
   Náhodně vzniklou zajímavostí jsou známky s vynechaným přetiskem, které vznikly po narovnání přeložky.

Vady ostatní

Vady zoubkování

   Vady zoubkování se vyskytují zvláště u spěšných obdélníkových známek (vesměs vynechané vodorovné zoubkování), u ostatních zoubkování šikmá, vzniklá např. z přeložek, zvláště v okrajových částech. Ojediněle je nacházíme i u uherských známek (turul a ženci).

Vady papíru

   Patří k nim především menší přeložky vzniklé při tisku původních rakouských i uherských známek, které byly rovněž opatřeny přetiskem. Ojediněle nacházíme také menší složky, po jejichž narovnání vznikl přerušený přetisk.
   Přetiskem byly opatřeny i známky značně poškozené. Pro úplnost ještě uvádíme, že se vyskytují na některých známkách rakouských i uherských makulaturní přetisky posunuté nebo v normální poloze, nevydané známky s převrácenými přetisky, doklady o dolepování neúplných archů původních známek na plný počet apod.
   Ačkoliv podle oficiálních údajů měly být všechny vadně přetištěné známky , včetně známek bez přetisku v hodnotě přes dva milióny korun 17. dubna 1920 úředně zničeny, lze konstatovat, že se tak v plném rozsahu nestalo, protože velké množství těchto makulaturních tisků je v rukou sběratelů.

Nevydané tisky

   Do této skupiny zařazujeme zkoušky přetisku, známky jiných hodnot opatřené příslušným druhem přetisku, známky s přetiskem v odchylné barvě a známky opatřené jiným druhem přetisku.

Zkoušky přetisku

   Do této skupiny řadíme především tiskové zkoušky na bílém, nahnědlém nebo hedvábném papíře. Tyto otisky se vykytují ojediněle.
   Patří sem také přetisk na 2 K tmavomodré rakouské výplatní známce, která byla upotřebena před zkušebním přetiskem. Barva přetisku byla černá, modrá, nebo červená. Vzhledem k tomu, že razítkem předem znehodnocené známky neměly opustit tiskárnu, můžeme je řadit mezi normálně vydané známky.
   Kromě tiskových zkoušek byly pořízeny v tiskárně i zkusmé tisky různých přetisků z různých sazeb písma.

Známky jiných hodnot

   Patří sem známky jiných hodnot vydané série, rakouské a uherské známky, které nebyly určeny k přetištění a známky, jež nebyly před 28. říjnem 1918 platné nebo platily na cizím území.
   Do této skupiny patří:

a) rakouské známky
přetisk druhu B:
výplatní 1 h (Karel VI. z r. 1913 bez přetisku PORTO);

přetisk druhu D:
novinová 2 h modrá z r. 1910 (Merkur vpravo),
doplatní 10, 20, 100 h (velké číslice);

b) uherské známky
přetisk druhu F:
výplatní 20, 25, 30, 35, a 80 f (turul),
druhé válečné vydání 5, 10 a 35 f (Hádi segély),
10 f fialová (poštovní spořitelna) a známky s přetiskem KÖZTÁRSASÁG – 2, 5 (ženci)
10, 15, 20 a 25 f (císař Karel)
40 f (císařovna Zita);

přetisk druhu G:
doplatní 6, 10 a 20 f (červené číslice).

Přetisk v odchylné barvě

   Kromě známek opatřených i přetiskem v odchylné barvě (rakouské výplatní 6 h a 1 K, spěšné obdélníkové 2 h s černým přetiskem a 5 h se zelenočerným přetiskem) byl přetištěn i menší počet známek jiných hodnot.

Známky s přetiskem druhu B:
spěšné 2 h trojúhelníková s černým přetiskem a 5 h obdélníkové s modrým přetiskem (se zoubkováním 12 ½ i 11 ½ ).

Známky opatřené přetiskem jiného druhu

   Do této skupiny zařazujeme známky, které byly přetištěny jiným druhem přetisku vzhledem k svému formátu, než vydané známky a známky jiných hodnot s odchylným druhem přetisku.

Známky s přetiskem druhu A:

rakouské výplatní 1 h (Karel VI. PORTO), uherské 2 a 30 f (turul), 6 f (ženci), 50 f (cís. Zita) a 2 f spěšná.
Na těchto uherských známkách je však přetisk vzhledem ke své velikosti neúplný.

Známky s přetiskem druhu B:
rakouská doplatní 1 h (velká číslice) a doplatní 5 K modrá;

Známky s přetiskem druhu E:
Rakouské doplatní 100 h a 5 K(velké číslice).

Nevydané hodnoty a známky

Známky vydaných a nevydaných hodnot s odlišným přetiskem A:
3 f oranžová / černá (Mi.č.111)
a) převrácený přetisk
30 f hnědočervená černá (Mi.č. 119)

Známky nevydaných hodnot (s přetiskem F)
10 f červená / červená (Mi.č.114)
20 f hnědá / černá (Mi.č. 117)
25 f modrá / černá (Mi.č. 118)
30 f hnědooranžová / černá (Mi.č.119)
35 f fialová / černá (Mi.č. 120)
80 f fialová / černá (Mi.č. 182)

Známky s přetiskem Hadi segély a přetiskem PČ 1919 druhu F
5 + 2 f zelená / černá / červený (Mi.č. 165)

a) převrácený přetisk

10 + 2 f červená / černá / zelený (Mi.č. 167)

a) převrácený přetisk

35 + 2 f fialová / černá / červený (Mi.č. 173)

a) převrácený přetisk

Známka pro Poštovní spořitelnu z roku 1916, vydaná jako výplatní, s přetiskem F.
10 f fialová (Mi.č.179)

Známky s portrétem krále Františka Josefa a přetiskem PČ 1919 druhu F.
1 K červená / černá (Mi.č.67)
2 K modrá / černá (Mi.č. 68)

Známky poštovně použité

   Vzhledem k okolnostem, o nichž je zmínka v úvodní části kapitoly o známkách s přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919, vyplácely se těmito známkami poštovní zásilky jen ojediněle. Většinou jde o filatelistické zásilky frankované běžnými, nižšími hodnotami.
   Jiné hodnoty byly orazítkovány na výstřižcích většinou razítky z ochoty, aby tak byla zakryta ve většině případů vada známky (poškozený lep, prodřená známka apod.).
   Je známa celá řada vzácnějších hodnot této emise, kde se známky vyskytují na výstřižcích. Vzhledem k nepatrnému výskytu některých hodnoty, jsou i takto upotřebené známky velmi hledané.