Zoubkování

   Pro nedostatek perforovacích strojů byla vydána většina známek s obrazem Hradčan nezoubkovaná. To mělo při poštovní manipulaci za následek časté zastřižení až do samého obrazu. Z hlediska sběratelského tím bylo velké množství známek znehodnoceno. Také to často svádělo padělatele ke zdánlivě snadnému zfalšování vzácnějších známek nezoubkovaných. Odstřihli totiž zoubky u stejných, avšak běžných známek zoubkovaných. S těmito padělky se setkáváme nejčastěji u 15 h hnědě červené a 200 h fialově modré známky a u nehotových hodnot 10, 20 a 30 h V. Zjistit zfalšované známky není obtížné, neboť u pravých známek musí mít všechny čtyři okraje šířku rovnou alespoň polovině mezery mezi známkami, tj. 2, 25 mm.
   Snaha zoubkovat známky byla od počátku. Na Hogenforstově perforovacím stroji byla již 16. 12. 1918 provedeny zkoušky řádkového zoubkování 11 ½  hodnot 5 a 10 h I na bílém a šedém papíru. Protože stroj neměl postačující výrobní kapacitu, byly dány do oběhu zoubkované jen tyto dvě hodnoty, zatímco ostatní byly vydány až do 22. 01. 1919 nezoubkované.
   Počátkem ledna 1919 získala tiskárna řádkový perforovací stroj pro rozměr zoubkování 13 ¾. Zkoušky byly provedeny 8. ledna. Prvními známkami perforovanými na tomto stroji však teprve hodnota 15 h.
   V květnu 1919 zakoupila tiskárna automatický perforovací stroj pro hřebenové zoubkování 13 ¾ : 13 ½  a koncem téhož roku ještě stejný stroj pro hřebenové zoubkování 11 ¾ .
   Aby bylo možno plně krýt potřebu zoubkovaných známek, byl v červnu 1919 dán do provozu i elektrický řádkový perforovací stroj pro rozměr zoubkování 10 ¾ . Toto zoubkování bylo však použito jen v kombinaci s řádkovým zoubkováním 11 ½  nebo 13 ¾.
   Když se hřebenový perforovací stroj rozměru 11 ¾ porouchal (poslední perforovací úder šel daleko od okraje), byly spodní řady archů ozoubkovány řádkově.
   Obě hřebenové perforace se od sebe liší tím, že hřeben 13 ¾ : 13 ½  je ohraničený, tj. vždy nahoře uzavřený, při čemž jedním otvorem přečnívá do postranního okraje a jen posledním úderem zasahuje spodní známkový okraj. Proto lze u něho snadno určit i protisměrný postup perforace. Protože hřeben 11 ¾ je průběžný, tj. nasazuje i končí mimo okraj archu a nemá otvor přečnívající do strany lze u tohoto zoubkování zjistit protisměrný postup perforace. Protože hřeben 11 ¾ je průběžný, tj. nasazuje i končí mimo okraj archu a nemá otvor přečnívající do strany lze u tohoto zoubkování zjistit protisměrný postup jen v případě, je - li zoubkování posunuto.
   Řádkový perforovací stroj 11 ½ značky A. Hogenforst, Lipsko, měl velké a ostré záseky.Aby se výroba zrychlila, použilo se několikrát - u hodnot 5 a 15 h - v druhém směru vyřazeného řádkového perforovacího stoje téhož rozměru značky Josef Anger a synové, Vídeň, který vyráběl otvory menší, tupé a značně roztřepené. Koncem února roku 1920 byl tímto strojem perforován celý druhý náklad hodnoty 120 h.
   Spor o to, co je oficiální zoubkování a co nikoli, trval až do čtyřicátých let. Do té doby se rozlišovala - s řadou mezer a omylů - tzv. přepážková zoubkování od zoubkování nepřepážkových. Nepřepážkovým zoubkováním se nazývala především zoubkování pořízená pro archivní účely ministerstva pošt. V květnu r. 1919 byly k témuž účelu ozoubkovány všechny hodnoty dosud vydané řádkovým zoubkováním 11 ½ (později i ostatní hodnoty) a navíc současně i všechny hodnoty řádkovým zoubkováním 13 ¾ .
   Je známo, že v tiskárně byly opatřeny pro soukromou potřebu známky některých hodnot v rozměru úředně nevydaném a ozoubkovány i známky hodnot, jehož byly vydány jen nezoubkované. Tak např. tehdejší ministr pošt si dal perforovat archy hodnoty 3 h pro svá soukromá novoroční blahopřání. Také Klub českých filatelistů, který si stěžoval, že sběratelé nemají možnost opatřit si známky s odchylným zoubkováním, neboť tyto známky nebyly úředně ani ohlášeny, ani přidělovány, dosáhl svolení, aby pro jeho členy byly dodatečně perforovány archy známky, které klub předloží. Při perforování těchto archů nebyla snad vůbec žádná kontrola; podle mínění poštovní správy nemohla tím být poštovní správa poškozena. Tehdy vznikly zoubkované známky hodnoty 25 h I v řádkovém zoubkování 10 ½, které pak - ač úředně vydány nebyly - zaznamenávaly sběratelské katalogy až do roku 1942.
   V letech 1939 - 1940 zpřesnil a zjednodušil katalogizaci zoubkovaných známek Hradčan Jan Mrňák. V těchto letech byla také objevena a ověřena nouzová zoubkování známek hodnot 15 a 25 h V a 30 h Va. Stalo se, že hřebenový perforovací stroj 11 ¾  nepracoval hned od počátku - zřejmě pro konstrukční závadu - spolehlivě, zejména uprostřed archů. Když bylo na tomto stroji během roku 1919 operforováno asi 140 000 000 známek, závada se zhoršila natolik, že poslední úder šel hluboko do známkového okraje. Bylo třeba stroj rychle opravit. Z tohoto důvodu jej nebylo použito k zoubkování známek legionářského vydání. Po opravě stroje bylo rozhodnuto, aby na něm byla zoubkována hodnota 30 h V. Pak už byl tedy opraven znovu a po opravě se na něm perforovaly ještě známky hodnoty 10 h V. Pak už byl vyřazen z provozu. Z těchto důvodů vzniklo nouzové řádkové zoubkování 11 ½ : 13 ¾ a 13 ¾ : 10 ¾  u známek 15 a 25 h V, řádkové zoubkování 11 ½ , 13 ¾,  11 ½ : 13 ¾ a hřebenové zoubkování 13 ¾ : 13 ½ u hodnoty 30 h Va. U hodnot 15 a 30 h se vyskytlo dokonce sdružené zoubkování řádkovým ozoubkováním neozoubkovaných spodní řad. U známek hodnoty 15 h bylo však toto zoubkování zjištěno jen u doplatních provizórií.
   Zpočátku bylo na perforovacích strojích perforováno současně nejvýše pět archů, později i více.

                                            detail Hřebenového zoubkování                                           detail Řádkového zoubkování

 

Zoubkování - doba provedení
20 I	řádkové 11 ½	20. 1. 1919	I. - IV.
	13 ¾	13. 7. 1920	III. - IV.
	hřebenové 13 ¾ : 13 ½	15. 5. 1919	I. - IV.

 

Vyskytují se tyto varianty zoubkování :
č. 8 - 20 h modrozelená	nezoubkované
č. 8 - 20 h modrozelená	A - HZ 13 3/4 : 13 1/2
č. 8 - 20 h modrozelená	C - ŘZ 13 3/4
č. 8 - 20 h modrozelená	D - ŘZ 11 1/2

Nepřepážková (tzv. ministerská) zoubkování

   V tiskárně Česká grafická unie byly vedle hodnot se zoubkováními používanými v poštovním provozu (tzv. přepážková zoubkování) zhotoveny u prakticky všech hodnot další druhy a rozměry zoubkování (zkusmo, pro reprezentační účely, hodnota 3h s Řz pro frankování novoročenek ministra pošt a telegrafů apod.) a část z nich se dostala do rukou sběratelů.
   Monografie čs. známek (1.díl, str. 164)uvádí, že členům Klubu českých filatelistů byly v Unii dodatečně ozoubkovány archy jimi nezoubkovaných známek. V katalozích ze 30. let (např. Ekstein 1936 a 1939) byla tato zoubkování uváděna jako „nepřepážková, ale zhotovená v Unii“. U některých hodnot nelze rozlišit, za jakých okolností v Unii vznikly, u jiných lze prokázat, že byly perforovány před oříznutím na konečný formát přepážkových archů (jejich okraje jsou výrazně širší /k těm patří např. 10h zelená a 20h červená ve všech dále uvedených variantách zoubkování/) a nejde tedy o dodatečně zhotovené perforace.

 

8 - 20h modrozelená	A	B	C	D	E	F	G	H	„L“
	13 ¾ : 13 ½	11 ¾	13 ¾	11 ½	11 ½ : 10 ¾	13 ¾ : 11 ½	11 ½ : 13 ¾	13 ¾ : 10 ¾	10 ½
	*		*	*					0

Zoubkování A a B jsou Hz, ostatní Řz

Neúřední zoubkování, průseky a průpichy

   Obtížná manipulace s nezoubkovanými známkami způsobila, že některé větší podniky, banky a také poštovní úřady si nechaly své větší zásoby nezoubkovaných opatřit soukromě průsekem či průpichem, ale také zoubkováním, většinou odlišného rozměru a od těch, která byla zhotovena v Unii. Používání těchto známek pošta tolerovala. Řada perforací však vznikla dodatečně (nyní jsou považovány za padělky).

   Pozor na záměnu nepřepážkových (tzv. ministerských) a neúředních (soukromých) perforací – a samozřejmě i na padělky dražších variant!

10, 10 ½ , 11 : 10 ½ , 11 ½, 12 : 12 ½ , 12 ¼ , 13, 13 ¼ , 13 ¾ : 13 ¼ , 14, 15.

Známka s průsekem