Známky jsou označeny a číslovány dle katalogu MICHEL

***********************************************************************************************
Velikost zobrazovaných, popřípadě tištěných známek neodpovídá jejich skutečné velikosti.
K tomu je uveden v tabulce u každé známky, př. aršíku jejich rozměr, který je v milimetrech (mm).
************************************************************************************************

Rozdíly mezi papírem a lepem:

Kvůli válečnému a poválečnému nedostatku materiálu byla francouzská státní tiskárna nucena pro tisk hornoslezských
edic používat různý lep. Typy papíru se pohybují v tloušťce od tenkého po tlustý a v barvě od žluté po šedozelenou.
Vzhledem k tomu, že se všechny varianty vyskytují ve velkém počtu, není nutná podrobná katalogizace.

Horní Slezsko

Versailleská mírová smlouva původně stanovila, že celé Horní Slezsko (s výjimkou některých oblastí na západě) by mělo být
postoupeno Polsku. Kvůli odporu německé, ale i anglické strany byl tento postulát oslaben natolik, že článek 88 stanovil
referendum, ve kterém by obyvatelstvo Horního Slezska samo rozhodlo, zda se připojí k Německu nebo Polsku.

Od 12. února 1920 do 14. června 1922 převzala moc v Horním Slezsku mezispojenecká vládní a referendová komise za
účelem realizace tohoto hlasování.

K doložení naší samostatnosti byly zavedeny i vlastní poštovní známky. Známky Německé říše ztratily platnost,
když se k moci dostali spojenci. Nové známky byly ale poprvé k dostání na poštovních přepážkách 20. února 1920 se
sedmidenním zpožděním. Do této chvíle se musely nadále používat známky Německé říše. Známky Německé říše používané v
tomto období lze tedy považovat za předchůdce volební oblasti Horního Slezska. Ochranné známky volební oblasti
Horního Slezska používané po 14. červnu 1922 (nebo postupném předání částí země Polsku nebo Německé říši) je třeba
považovat za následné použití.

Hlavní devalvace:

stále dokonalejší padělky razítek

Předchůdci (12. – 19. 1920):
Známky Německé říše s čitelným místním názvem a datem razítka: příplatek 250,00 Euro za příslušné nabídky pro Německou říši.

Hodnocení a informace o kvalitě:

Katalogové ceny platí pro běžně centrovaná (obr. 18 na 2. přední straně), tovární razítka, u vyražených kusů lehce zašpiněná
razítka (obr. 25) jsou běžná, čistá, zřetelná a plně čitelná razítka cca 50% příplatek (min 2,- Euro).

Ceny přetiskových známek a všech ostatních položek od 4 eur platí pouze pro (BPP) testované kopie.

Všechny informace o barvách se vztahují k průvodci barvami MICHEL z 36. vydání!

           znak                                                                 vlajka

Východní Horní Slezsko (provincie) Pruská provincie Horní Slezsko
Deutsche Abstimmungsgebiete (Oberschlesien / Östliches Oberschlesien) - název dle katalogu MICHEL

Německé oblasti (Horní Slezsko a východní Horní Slezsko)

   Provincie Východní Horní Slezsko (německy: Provinz Oberschlesien, polsky: Prowincja Górny Śląsk, slezsky: Prowincyje Gůrny Ślůnsk).
   Region byl po první světové válce rozdělen na dva administrativní regiony (Regierungsbezirke) a to Opolský a Katovický.

Historie:

výsledky plebiscitu 1921

   Provincie Horní Slezsko patřilo před i během první světové války k Německu, avšak po prohrané válce si po čase začalo Polsko klást nárok na částečně polsky obydlené území v Horním Slezsku.
   V čele s Wojciechem Korfantym chtělo Polsko získat Horní Slezsko, jenže plebiscit, který se uskutečnil ukázal, že obyvatelé chtějí zůstat v Německu. Polsko se však nechtělo jen tak vzdát a tak napadlo Německo v tzv. malé bitvě u Annabergu. Německo bitvu vyhrálo, avšak nakonec východní část Horního Slezska připadlo Polsku z důvodu velké „Polské minority“. Ve východní části Horního Slezska na začátku 20. let minulého století bylo území etnicky přibližně vyrovnané. V roce 1922 již polský Katovický region (východní část Horního Slezska) dostal autonomní statut a vlastní vládu.
   Provincie Horní Slezsko bylo v roce 1938 spojeno s Dolním Slezskem jako Slezská provincie. Po napadení Polska v roce 1939 bylo polské Horní Slezsko, včetně průmyslového města Katovice, obsazeno a přidáno do slezské provincie. Toto připojené území, také známé jako Východní Horní Slezsko (Ostoberschlesien), se stalo novým regionem - Regierungsbezirk Kattowitz. Na nově zabraném regionu začal teror a represe proti polskému obyvatelstvu. Odsouzeni byly polští aktivisté, politici, novináři i kněží…

   V této době se sem přestěhovávali němečtí lidé a polští obyvatelé byly přestěhovávaní do Polska. Od roku 1939 až do roku 1942 bylo vyhnáno 40 000 poláků. Počet vyhnaných poláků do Polska se postupně zvyšoval. Celkový počet obětí poláků v Horním Slezsku je 25 000 lidí (v některých případech se používala i gilotina).
   V roce 1941 byla slezská provincie znovu rozdělena na provincii Horní a Dolní Slezsko, Katovicím byl udělen statut hlavního města Horního Slezska, který byl zrušen Opolí. Roku 1945 během druhé světové války bylo Horní Slezsko podrobené Rudou armádou. Poválečná dohoda ustanovila Pruské Slezsko Polsku až na výjimku Hlučínska, které připadlo Československu a malého území s centrem v Görlitz zůstalo v Německu.

Obyvatelstvo:
Provincie Slezsko mělo 37 013 km2 a 4 846 333 obyvatel (data jsou z května 1939).

Geografická mapa

Důležitá města:
Bytom („Beuthen“)
Królewska Huta („Königshütte“) do roku 1921
Gliwice („Gleiwitz“)
Katowice („Kattowitz“) do roku 1921
Opole („Oppeln“)
Zabrze („Hindenburg“)
Racibórz („Ratibor“)

Oberpräsidenten (vrchní prezidenti):
1919-1922: Joseph Bitta (Zentrum)
1923-1929: Alfons Proschke (Zentrum)
1929-1933: Hans Lukaschek (Zentrum)
1933-1934: Helmuth Brückner (NSDAP)
1934-1938: Josef Wagner (NSDAP)
1938-1941:
1941-1945: Fritz Bracht (NSDAP)

Östliches Oberschlesien
Východní Horní Slezsko
1 Marka = 100 Fenigów