Úvod

Program Slovenský štát poštovní známky 1939 - 1945,
zahrnuje období let 1939 - 1945.

Vážení přátelé a všichni uživatelé našich programů,
   Na četná Vaše přání, pro Vás nyní průběžně připravuji program známek Slovenského štátu vydaných v letech 1939 - 1945.

Známky jsou označeny a číslovány dle katalogů POFIS a MICHEL.

***********************************************************************************************
Velikost zobrazovaných, popřípadě tištěných známek neodpovídá jejich skutečné velikosti.
K tomu je uveden v tabulce u každé známky, př. aršíku jejich rozměr, který je v milimetrech (mm).
************************************************************************************************
Vážení uživatelé,
dovolujeme si i nyní apelovat na Vaše věcné připomínky a názory, které jak doufáme, zužitkujeme i na případných dalších objektech naší vydavatelské činnosti.
************************************************************************************************

Mapa Slovenského štátu

 

 



Slovenský štát 1939 - 1945
První Slovenská republika, též Slovenský stát (slovensky:Slovenský štát, oficiálně však Slovenská republika), byl formálně samostatný klerofašistický stát na
území dnešního Slovenska v letech 1939 až 1945, okleštěném o oblasti obsazené horthyovským Maďarským královstvím, naopak byly ke Slovensku na podzim 1939
(z dějinného hlediska opětovně) připojeny dnes polské části Oravy a Spiše. Jeho sousedy byly následující státy: nacistické Německo (hranice s Rakouskem,
tehdy tzv. Ostmark), Protektorát Čechy a Morava, Maďarské království a krátkodobě v roce 1939 i Druhá Polská republika (později Generální gouvernement) a
Karpatská Ukrajina. Slovenský stát zavedl okamžitě svou oficiální vlajku. Později byla přijata i válečná vlajka, používaná hlavně po listopadu 1940.
Byla jí státní vlajka s přidaným dvojitým černým křížem v černě lemovaném štítu ve středu listu.
Právní existence první Slovenské republiky byla po skončení druhé světové války retroaktivně anulována všemi vítěznými mocnostmi jako důsledek zpětného
zrušení platnosti Mnichovské dohody se všemi jejími právními implikacemi a uznání nepřetržité územní celistvosti Československé republiky.

Vznik
Po jednání Jozefa Tisa a Ferdinanda Ďurčanského dne 13. března 1939 v Berlíně, které si povolal Adolf Hitler, byla Slovenským sněmem vyhlášena samostatnost a
14. března 1939 vznikl samostatný Slovenský stát jako politický a vojenský spojenec nacistického Německa, který v listopadu 1940 přistoupil k Ose Berlín-Řím-Tokio.
Za pohnutku ke spojenectví ze strany slovenského státu bývá uváděn strach, že si jejich území rozdělí Polsko a Maďarsko.
První Slovenskou republiku oficiálně uznala řada států, především země Osy, tedy Německo, Itálie a Japonsko, a jejich spojenecké či satelitní státy Maďarsko, Litva,
Lotyšsko, Estonsko, Španělsko, Rumunsko, Bulharsko, Mandžukuo (loutkový stát vytvořený Japonskem), čínská vláda v Nankingu a francouzská vláda ve Vichy. Slovensko uznaly
také některé neutrální země, jako Vatikán, Švýcarsko, Švédsko, Kostarika, Ekvádor a Salvador. Slovensko bylo uznáno i Sovětským svazem, avšak až po uzavření sovětsko-německého
paktu v srpnu 1939. Po přepadení Německem v roce 1941 Sovětský svaz uznání Slovenské republiky zrušil a uznal opět pokračující existenci Československa.
Samostatné Slovensko bylo uznáno i Jugoslávií, po jejím vynuceném rozpadu pak Chorvatskem.
Maďarsko uznalo Slovenský stát hned druhého dne po jeho vzniku, ale 23. března 1939 zahájilo na Slovensko útok s cílem dobýt další území, což vedlo k tzv. Malé válce.
Nacistické Německo přes Ochrannou smlouvu Slovensku nepomohlo a po maďarském ultimátu bylo Slovensko donuceno odstoupit další území Maďarsku.

Administrativní rozdělení
První Slovenská republika byla administrativně rozdělena do šesti žup s centry ve městech Bratislava, Nitra, Trenčín, Banská Bystrica, Ružomberok a Prešov.

Hospodářství
Podřízení slovenského hospodářství německé Třetí Říši bylo dovršeno 30. ledna 1940, kdy byla podepsána dohoda o hospodářské spolupráci mezi Německem a Slovenským státem.
Takzvaná smlouva o branném hospodářství znamenala v praxi, že Slovensko muselo podřídit ekonomiku potřebám Německé Říše. Velkým podnikům a hospodářským institucím byla de facto
vnucena německá okupační správa. 25. dubna 1940 byl Slovenským sněmem přijat arizační Zákon o židovských podnicích a židovských zaměstnancích. V září 1940 začalo platit nařízení
slovenské vlády o soupise židovského majetku, jež se týkalo nejenom podniků, živností, domovního majetku a pozemků, které byly již předmětem arizace, ale i peněžních hotovostí
v bankách, cenných papírů a šperků. Arizace znamenala násilné vyvlastnění majetků židovského obyvatelstva. I když bylo hospodářství Slovenska drancováno ze strany Německé Říše,
v porovnání s okolními státy zůstávalo zprvu jedním z nejstabilnějších. Způsobovaly to objednávky v důsledku válečné konjunktury.
Část slovenské společnosti mocensky využila situaci pro vlastní obohacování. Byli to především členové HSĽS a příslušníci Hlinkovy Gardy, ale také další kolaboranti a arizátoři.
Směnný kurs slovenské koruny k německé říšské marce byl v poměru 12:1 a k protektorátní koruně 1:1. Díky relativnímu dostatku potravin nemuselo Slovensko zavést přídělový systém.
Během války však výrazným způsobem vzrostlo zadlužení státu z 32 milionů korun v roce 1939 na 14,5 miliardy v roce 1945.
Klíčovou osobností hospodářství se stal Imrich Karvaš, první guvernér Slovenské národní banky vzniklé 4. dubna 1939. Ve slovenské vládě roku 1942 měl funkci předsedy Nejvyššího
úřadu pro zásobování. Realizací svých názorů na hospodářskou politiku se zasloužil o příznivý vývoj ekonomiky i v době druhé světové války. Zapojil se do protifašistického odboje a
spolupracoval s Dr. Ing. Petrem Zaťkem, přes kterého navázal kontakty na členy ilegální Slovenské národní rady. Zajišťoval přípravu Slovenského národního povstání po finanční a
hospodářské stránce, nařídil předisponování třech miliard korun ze Slovenské národní banky do její filiálky v Banské Bystrici a předisponování zásob jiného zboží.
Neunikl pozornosti gestapa, 3. září 1944 byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora Niederdorf. Byl však posléze osvobozen americkou armádou.

Slovenské národní povstání
I když byl Slovenský štát oficiálně spojencem Německé říše, obyvatelstvo bylo naladěno proti nacismu a vojáci slovenské armády nasazené na východní frontě přebíhali na druhou
stranu fronty. Nejznámější je legenda kapitána Jána Nálepky. Ze zajatců a uprchlíků i z Československa se vytvořil 1. československý armádní sbor, jehož paradesantní brigáda byla
nasazena leteckým výsadkem do bojů v době Slovenského národního povstání. Sbor byl poté nasazen do Dukelské operace 6. října 1944 při osvobození prvních území Československa.
V důsledku sílícího odporu proti Hlinkově straně, jejím gardám a zejména spojenectví s Německem vypuklo na Slovensku dne 29. srpna 1944 Slovenské národní povstání (SNP). Sovětská vláda
totiž vyhlásila, že každý satelitní stát Německa, který se sám osvobodí ještě před příchodem Rudé armády, nebude považován za poražený stát, a to se všemi důsledky, např. oproštění od
placení válečných reparací a pod. Slovenské národní povstání bylo vystoupením slovenského národa proti politice klerofašizmu a proti nacismu, které jej rehabilitovalo doma i v zahraničí.
Tím se Slovensko politicky dostalo na stranu vítězů.
Poměrně významnou roli při politické organizaci SNP měli slovenští komunisté, mezi nimi místopředseda Komunistické strany Slovenska Gustáv Husák. Husák se stal místopředsedou povstalecké
Slovenské národní rady a významným členem Sboru pověřenců. V 1. Sboru pověřenců a 2. Sboru pověřenců zastával během povstání post pověřence vnitra (společně s Ivanem Štefánikem).
O vojenskou organizaci Slovenského národního povstání se zasloužili generálové Slovenské armády Ján Golian a Rudolf Viest. Povstání však bylo vyhlášeno předčasně jako reakce na hrozbu
vyzrazení a rychlého obsazení a nezapojily se do něj některé posádky ze západního Slovenska. Největším problémem bylo nečekané odzbrojení dvou divizí slovenské armády německou armádní
skupinou Heinrici na východě Slovenska (1. až 2. září 1944), čímž bylo znemožněno rychlé spojení povstaleckého území s jednotkami Rudé armády. Tato v té době zahájila operaci přes karpatský
Dukelský průsmyk, kde se opevnila německá vojska. Slovenské národní povstání bylo po dvou měsících silných bojů potlačeno. Poté již byl Slovenský stát, jehož území se až do konce války s
postupem sovětských vojsk neustále zmenšovalo, zcela závislý na nacistickém Německu. Moc jeho představitelů i ve vnitrostátních otázkách závisela čistě na německé libovůli. Všude na
osvobozeném území Slovenska po přechodu frontu vznikaly Národní výbory a představitelé Slovenského státu a klerofašistického režimu byli zatýkáni.

Zánik
První Slovenská republika zanikla v důsledku porážky nacistického Německa ve druhé světové válce. Její území bylo postupně osvobozováno Rudou armádou, armádou Rumunska,
které přešlo na stranu spojenců, a 1. československým armádním sborem. Dne 4. dubna 1945 bylo Rudou armádou osvobozeno hlavní město Bratislava. Do 1. května 1945 byly ze
slovenského území vytlačeny poslední jednotky wehrmachtu. Osvobozené Slovensko bylo mezinárodně-právně vráceno Československu. Již 5. dubna 1945 se sešla v Košicích dočasná vláda
ČSR, která zde přijala Košický vládní program.
Prezident Jozef Tiso a členové vlády Slovenské republiky se ještě před pádem Bratislavy pokusili o únik přes německou frontu do exilu. V rakouském klášteře v Kremsmünsteru byli
zajati a 8. května 1945 byl podepsán dokument, kterým se slovenská vláda bezvýhradně podrobila veliteli XX. sboru 3. americké armády, generálu Waltonu Walkerovi. Tento dokument je
některými historiky považován za formální zánik první Slovenské republiky z hlediska mezinárodního práva. To už ale platily dekrety prezidenta Edvarda Beneše ze dne 5. dubna 1945,
vydané v Košicích, o znovuobnovení Československé republiky, proto je sporné uvádění onoho prvního data.

***********************************************************************************************

  • Sestaveno dle katalogů:
    Ladislav Novotný - Speciální katalog Slovenska - Vydal Melantrich Praha 1944
    B. Synek a M. Zika z roku 1990
    Protektorát Čechy a Morava, Slovenský štát - 1939 - 1945, Sudety 1938, vydal Ing. Martin Trojan, RNDr.Jaroslav Trojan

  • Špecializovaný Katalóg 2001 SLOVENSKO 1939 - 1945 a 1993 - 2000 - poštovní známky
    MICHEL 2001/2002 a 

 


 

 

     

***********************************************************************************************
Průsvitky známek Slovenského štátu 1939 – 1945
Známky Slovenského štátu byly tištěny na papíru s průsvitkou, či bez průsvitky.
Průsvitky jsou čtyři:
Dvě svislé a dvě vodorovné. Značení je:
P1 – svislá průsvitka nahoru
P2 – svislá průsvitka dolu
P3 – vodorovná průsvitka vlevo
P4 – vodorovná průsvitka vpravo

                                                        

***********************************************************************************************
Slovenská republika
Ústavním zákonem č. 185 ze dne 21. června 1939 byl změněn dočasný název státu „SLOVENSKÝ ŠTÁT“ na
úřední název „SLOVENSKÁ REPUBLIKA“. Známky vydané po 21.06.1939 mají označení vydavatelské země „SLOVENSKO“.


************************************************************************************************