Úvod

Program Rumunské poštovní známky vydané od r. 1858,
zahrnuje období let 1858 do současnosti.

Známky jsou označeny a číslovány dle katalogu MICHEL.

***********************************************************************************************
Velikost zobrazovaných, popřípadě tištěných známek neodpovídá jejich skutečné velikosti.
K tomu je uveden v tabulce u každé známky, př. aršíku jejich rozměr, který je v milimetrech (mm).
************************************************************************************************

vlajka Rumunska
vlajka

znak
Hymna: Deșteaptă-te, române!
Geografie
Hlavní město: Bukurešť
Rozloha: 238 391 km² (78. na světě)
z toho 3 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Moldoveanu (2 554 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Poloha 46° s. š., 25° v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 19 653 136 (59. na světě, 2017)
Hustota zalidnění: 82 ob. / km² (101. na světě)
Jazyk: rumunština, regionálně maďarština a němčina
Národnostní složení Rumuni (89.5%), Maďaři (6.6%), Romové (2.5%), Němci (0,3%), Ukrajinci (0,3%)
Náboženství křesťanství: převážně pravoslavné, též evangelické, řeckokatolické, římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení poloprezidentská republika
Vznik 9. května 1877 (odtržením od Osmanské říše)
Měna rumunské leu (RON)

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



   


RUMUNSKO
Zemědělsko - průmyslová země s významnou těžbou ropy.
Rumunsko vzniklo roku 1859 sjednocením Moldavska a Valašska pod personální unii.
Rumunské knížectví (dosud v rámci Osmanské říše) bylo vyhlášeno roku 1861. (Název Rumunsko je zaveden r. 1862).
Roku 1878 se stalo nezávislým, od roku 1881 bylo královstvím. V první světové válce stálo od roku 1916
na straně Dohody a roku 1917bylo téměř celé s výjimkou východní části Moldavska obsazeno vojsky rakousko-uherskými,
německými i bulharskými. Po ukončení války se Rumnsko zvětšilo o Sedmihradsko, Bukovinu, Besarábi a východní Banát.
V roce 1940 odstoupilo Besarábii a severní Bukovinu SSSR, část Sedmihradska Maďarsku a Jižní Dobrudžu Bulharsku.
V letech 1941 - 1944získalo Besarábii a severní Bukovinu přechodně zpět a dostalo správu nad sovětským územím mezi
Dněstrem a Bugem (tzv. Transnistrie);
Sedmihradsko mu znovu připadlo r. 1944. Ve druhé světové válce stálo totiž Rumunsko až do roku 1944 na straně Německa,
pak bojovalo proti němu. V roce 1947 byla vyhlášena lidová republika, od roku 1965 socialistická. Členství v
UPU přímé od 01.07.1875.
Po emisích Moldavska a Valašska, které jsou bez názvu státu, nastoupily roku 1865 definitivní emise s názvem POSTA ROMÂNĂ,
později ROMÂNIĂ, od roku 1948 REPUBLICA POPULARĂ ROMÂNĂ, pak ROMINĂ, později opět POSTA ROMÂNĂ
(diakritická znaménka se však zpravidla vynechávají). S celkovou produkcí, čítající přes čtyři tisíce známek, patří Rumunsko ke špičkovým
vydavatelům na světě. Současné roční přírůstky tvoří cca 70 známek. V tisku domácí provenience převaha ofsetu,
knihtisku a hlubotisku. Výrazné zastoupení státně propagačních námětů je v současné době vystřídalo náměty obecnými,
ovlivněnými hledisky obchodně filatelistickými, která se projevují také velkým počtem aršíků apod.
Převaha obrázkových známek (s hojným portrétním a figurálním zastoupením). Komerční realizace: Illexim, Bukuresti.
Rumunské známky měli zpru platnost jen ve vnitřním poštovním styku, zahraniční styk rumunské pošty poprvé zahájen
od roku 1869. Pro zahraniční poštovní provoz byly na území Rumunska zahraniční pošty Rakouska (Uherska), Francie, Řecka a Osmanské říše.
Za první světové války, když německá, rakousko - uherská a bulharská vojska obsadila větší část Rumunska,
používaly tyto správy svých známek: německé známky s přetiskem MVIR nebo jen ROMÂNIEN (12 známek, jejichž
poštovní funkce není spolehlivě prokázaná), bulharské známky s přetiskem v azbuce ve významu pošta v Rumunsku (4 známky),
rakousko - uherské emise polní pošty) s měnovými přetisky v rumunské měně).
Po obsazení nové získaných rumunských území v Sedmihradsku a přilehlých oblastech, které od roku 1918 náležely k Uhersku,
byly maďarské známky přetiskem REGATUL ROMANEI (království Rumunské). Celkem 81 přetiskových provizórií, vydaných v roce 1919.
V letech 1919 - 1920 maďarské známky s přetiskem ZONA OCUPATIE ROMÂNĂ pro oblast Debrecína, okupovanou rumunskými vojsky.
Celkem 123 přetiskových provizorií.
K otevření společného rumunsko - jugoslávského vodního díla Železná vrata na Dunaji byly roku 1965 vydány známky s názvy
obou států a v obou měnových jednotkách; známky měli platnost v Rumunsku, tak v Jugoslávii.

Měna: 1 Piaster = 40 Parale (Par); od roku 1867: 1 Leu (L) = 100 Bani (B)
V poštovní Unii od 01.07.1875.

Rumunské království - historická mapa


 

©Tomáš Fijala 2010 - 2100 

Všechna práva vyhrazena - All rights reserved

 


 

Použitá literatura, odkazy:

  • Sestaveno dle katalogu MICHEL