Známky jsou označeny a číslovány dle katalogu MICHEL

***********************************************************************************************
Velikost zobrazovaných, popřípadě tištěných známek neodpovídá jejich skutečné velikosti.
K tomu je uveden v tabulce u každé známky, př. aršíku jejich rozměr, který je v milimetrech (mm).
************************************************************************************************

CHORVATSKO
   Chorvatská Národní rada v Záhřebu vyhlásila 29. 10. 1918 vznik státu zahrnujícího všechna jihoslovanská
území rozpadnuvšího Rakousko – Uherska a v listopadu t. r. se dohodla se srbskou vládou a jugoslávským výborem
na vytvoření Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (SHS) – viz. Za druhé světové války po obsazení Jugoslávie
Německem a Itálií byl vytvořen 10.04. 1941 Chorvatský stát – do r. 1943 formálně království
(Nezávisná država Hrvatska), 102 724 km² včetně Bosny a Hercegoviny.., hlavní město Záhřeb. Jeho území
bylo po kapitulaci Itálie v r. 1943 rozšířeno o část Dalmácie, kterou v r. 1941 Italové obsadili.
V r. 1945 Chorvatský stát zanikl.

   V roce 1918 nejprve definitivní známky s nápisem HRVATSKA a s datem vyhlášení nezávislosti 29. listopada
(což je však náš říjen), dále přetisky na maďarských známkách s textem HRVATSKA SHS. Emisní činnost do
začátku roku 1919, pak nastoupily známky Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Celkem vyšlo 48 známek,
definitivní jsou domácí provenience, většinou se symbolikami osvobození.

   Od roku 1941 nejprve přetisky na jugoslávských známkách NEZAVISNA DRŽAVA HRVATSKA, pak definitivní se státně
propagačními náměty. V produkci se však uplatnily výrazně i rysy obchodně filatelistické, když například
druhá přetisková emise vyšla v nákladu pouhých 5000 kusů, ale i řada definitivních emisí v záměrně nízkých
nákladech; kromě toho různé formalistické úpravy v archu, vydávání aršíků apod. Tisk ofsetem, hlubotiskem a
ocelotiskem v Záhřebu a ve Vídni. Také ve výtvarné spolupráci zahraniční vlivy, takže celková koncepce je
nevyrovnaná )mezi tvůrci i K. Seizinger, který před tím vyryl řadu československých známek).
Převaha figurálních motivů. V roce 1945 nastoupily známky jugoslávské.